Věděli jste, že čím méně sečete trávník, tím víc žije? Zní to jako výmluva pro lenochy, ale věřte – nebo ne –, není to úplně nesmysl. Na sídlišti u nás v Plzni teď sousedé diskutují už třetí týden, jestli má vyšší tráva znamenat začátek džungle, nebo naopak — záchranu celé čtvrti. Tak jak to s tím sečením vlastně je a opravdu to může přírodě pomoct? Odpovědi mě samého překvapily.
Co se děje s trávníkem, když ho necháte růst?
Když seknete s… sekáním, začnou se dít zajímavé věci. Trávník si žije svým tempem — najednou se objeví kopretiny, pampelišky a vůbec plevele, které dřív neměly šanci. Pamatuju, jak na zahradě u rodičů v Příbrami během jediného léta vyrostla miniaturní louka s šíleným množstvím motýlů. Trochu chaos, trochu poezie.
Nejde jen o vzhled. Vyšší tráva udrží víc vláhy, což je v posledních suchých létech hotové terno — můj kolega z Brna říkal, že díky tomu nemusí tolik zalévat. Škoda jen, že sousedi mu často volají, jestli už „konečně poseká“.
Co říkají vědci (ale i vaše babička)?
Poslední roky se o tohle téma zajímali ekologisté i na univerzitách – hlavně kvůli včelám a dalším opylovačům. Nedávno jsem četl studii z Mendelovy univerzity, která přímo doporučuje „nechat kus trávníku být“ — vzniká víc květin pro hmyz a rozmanitost rapidně stoupá. Babička k tomu jen říká, že „vysoká tráva léčí půdu“ a že kdo seká moc často, ten si zadělává na práci navíc, protože plevel tím pádem zesílí. Zní logicky.
Výhody: Nečekané bonusy pro přírodu (i pro vás)
- víc včel, motýlů i zpěvných ptáků — někdo si říká, že je to maličkost, ale soused tvrdí, že letos má díky vyšší trávě víc sýkorek než kdy jindy
- lepší schopnost zadržet vodu v půdě — hlavně během těch šílených veder v červenci
- mnohem méně práce — sekání 1x měsíčně místo 1x týdně je prostě znát
- příjemnější teplota – hustá tráva opravdu chladí, tohle potvrzuju z vlastní zkušenosti z minulé dovolené na chalupě
Samozřejmě, někdy to „přestání sečení“ může dopadnout jinak, pokud máte pejska, děti nebo alergiky. Všude najdete i názory, že klíšťata milují vyšší trávu, což není úplně mýtus. Mně osobně se to zatím neprojevilo, ale — kdo ví, jestli jen nemám štěstí…
Kdy je lepší sekat a kde naopak méně?
Je jasné — sportovní hřiště nebo dětské koutky asi nenecháte zarůst do výšky půl metru. Ale zkusit nechat roh zahrady, okolí plotu nebo pás pod stromy jako volnou zónu stojí fakt za to. Inspiraci jsem viděl u kamarádů v Liberci minulý měsíc – a louka kolem jabloně přilákala na jaře roje čmeláků. Ve výsledku mají větší úrodu i lepší náladu sousedi, protože trávník pořád vypadá „kultivovaně“ — stačí se ostříhat jen cestičky.
Chcete zkusit změnu? Pár tipů, které fungují
- Sekejte nepravidelně: jednu část každé dva týdny, druhou třeba jednou měsíčně
- Nechte u plotu pás vyšší trávy — vypadá to líp, než myslíte
- Sečtejte až po odkvětu pampelišek nebo sedmikrásek
- Zkuste „luční“ kout – stačí nechat růst a občas dosít místní kvítí
- Nebojte se experimentovat – uvidíte, co sedne právě vaší zahradě
Závěrem…
Upřímně, sečení trávníku zůstane pro někoho otázkou prestiže, pro dalšího praktičnosti. Ale minimálně stojí za to zkusit jeden kout nechat přírodě a zpozorovat, co se změní. Možná vás překvapí, jak rychle si zvyknete – nebo zjistíte, že vám ty motýli začínají chybět. V komentářích napište, jaký je váš největší zahradnický experiment… nebo se prostě stavte příště na kafe — slibuju, že poseču, nebo taky ne. V každém případě: trávník je dnes možná víc statement než práce. No, vy víte…
