Věděli jste, že podle nedávného průzkumu má až třetina českých domácností zkušenosti s plísní? A co je horší — po každém postřiku se často vrací zpátky, jako by posprejovaná zeď byla pozvánkou na další návštěvu. Proč to tak je? A jak to konečně zastavit? Pojďte se na to podívat očima člověka, který už dva byty a chatku s plísněmi přetlačoval — a občas s pocitem, že bojuje s větrnými mlýny.
Proč plíseň nikdy neodchází „jen tak“
Na první pohled se zdá všechno jasné: postříkáte, zmizí — máte klid. Taky jsem tomu věřil, dokud mi před třemi lety kolega v práci neřekl, že „plíseň není jen skvrna, je to proces“. Pravda je, že plísně mají v bytě i v domě víc šancí přežít, než bych si kdy myslel. Proto se nakonec vždycky vrátí, někdy hned za pár týdnů.
- Plíseň má neviditelnou síť pod povrchem — stačí jí drobná trhlinka v omítce a jedou dál
- Postřik ničí spory na povrchu, ale neřeší samotný problém: vlhkost
- Větrání „na půl plynu“ většinou nestačí
Můj soused z Frýdlantu v tom má jasno: „Bez odvhlčovače a pořádného větrání budeš stříkat pořád dokola.“ Asi na tom něco bude…
Chyby, které opakuje skoro každý (i já)
Přiznám se — někdy si člověk myslí, že pár kapek Sava to spraví. Ale realita je jinde. Chyb je celá řada, ale většina z nás si neuvědomuje ty nejzásadnější:
- Postřik bez odstranění příčiny: Pokud nevíte, odkud jde vlhkost, je to vždycky jen dočasné. Například u nás v Brně — sousedovi zatékalo okno roky — a plíseň se díky tomu vždycky vrátila.
- Izolace špatně: Někdy stačí nekvalitní silikon kolem vany. V jedné starší žižkovské koupelně jsme museli měnit dlaždičky — plíseň se tam schovávala celé roky, a to na první pohled nebylo nic vidět.
- Příliš „mírné“ čištění: Používání jen octa nefunguje vždy. Nedávno jsme v našem chatu řešili, že lidé často používají obyčejný hadr a tím plíseň jen rozetřou po stěně.
Mezi námi — asi bych těch chyb našel víc, ale tyhle tři mám z vlastní zkušenosti zakódované do paměti.
Jak plíseň zastavit jednou provždy: tipy a realita
Samotné postřiky jsou rychlá pomoc, ale nikdy ne řešení na roky. Co opravdu pomáhá (i když se to někdy zdá příliš komplikované nebo drahé):
- Najděte zdroj vlhkosti: Zní to banálně, ale fakt — bez toho je veškerá práce zbytečná. Někdy to jsou tepelné mosty, často špatná okna nebo koupelnové odvětrání (obzvlášť v paneláku na sídlišti).
- Investujte do odvlhčovače: Jako rodič alergika můžu říct — měsíc s odvlhčovačem dramaticky změnil stav v dětském pokoji. Sousedka z Olomouce na tom taky nedá dopustit.
- Preventivní barvy a nátěry: Speciální protiplísňové nátěry (zkuste třeba značku Remal nebo Primalex, běžně v Hornbachu) možná nezastaví velký problém, ale udrží čistší rohy a stropy.
Mimochodem — včera jsme u nás v domě debatovali, že někdo místo koupě chemických sprejů dává přednost „babským radám“. Třeba sůl v misce nebo cedrové dřevo. Nevím, jestli to funguje stejně spolehlivě, ale vůně cedru je příjemná i bez plísně.
Pár věcí, co bych udělal dnes jinak
Moje rada: neztrácejte čas opakovanými postřiky. Když už se plíseň vrací, vždycky hledejte, proč — a věnujte tomu alespoň odpoledne. Někdy stačí vyměnit těsnění na okně, jindy budete překvapení, co vyjde najevo pod starou omítkou…
Pokud máte osvědčený postup, dejte mi vědět v komentářích — upřímně, někdy ty domácí bitvy s plísní připomínají maraton. A možná jsem na něco zapomněl, no to už je jiný příběh…
