Na jaře jsme v našem zahrádkářském chatu vášnivě řešili starou záhadu — proč našim borůvkám pořád nějak nejde? Jedna paní ze Sázavy napsala: „zkoušeli jste vůbec kyselost půdy?“ Upřímně — mezi pytlíkem vápna a třemi druhy hnojiva jsem si nikdy neřekl, že to půjde zjistit i bez laboratorních testů. Přitom to zvládnete s věcmi, které už máte doma. A některé triky zvládne dokonce i moje máma, co všechno měří „od oka“.
Proč bychom se měli o kyselost starat?
Možná se ptáte: „A k čemu to vůbec je?“ Nu, pH půdy rozhoduje o tom, jak se budou ve vaší zahrádce mít nejen borůvky, ale třeba i rododendrony nebo azalky. V Praze můj soused pěstuje růže a mluví o pH snad častěji než o fotbale. Kyselá půda (pH pod 7) je ideální pro některé druhy květin, zatímco např. většina zeleniny miluje půdu neutrální až mírně zásaditou.
Metody z vaší kuchyně, které opravdu fungují
Možná vás překvapí, že drahé testy z hobbymarketu nejsou nutné. Můžete začít rovnou něčím, co máte všichni doma. Tady jsou 3 metody, které mám osobně ověřené (a když ne, tak minimálně můj soused či kolega tvrdili, že fakt fungují — no, posuďte sami):
- Ocet a jedlá soda: Zkuste smíchat trochu zeminy s destilovanou vodou ve sklenici — měla by vzniknout řídká kašička. Přilijte pár kapek octa. Pokud začne prskat a pěnit, znamená to zásaditou půdu. Když nic, přidejte lžičku jedlé sody – pěnění naznačuje, že máte půdu spíš kyselou.
- Červené zelí: Nedávno mi mamka ukazovala, jak z nálevu od červeného zelí udělat domácí indikátor pH. Zalijete kousek půdy odvarem z červeného zelí — pokud tekutina zmodrá, půda je zásaditá; zčervená-li, je kyselá. Jistě, není to úplně přesné, ale funguje to překvapivě často. A ještě se něco sní.
- Pozorování plevele: Možná zvláštní postup, ale funguje. Pokud vám všude po zahradě bují šťovík nebo přeslička, pravděpodobně je půda dost kyselá. Nedávno jsme to v našem chatu porovnávali na fotkách zahrad a sedělo to skoro vždycky — možná fakt náhoda?
Na co si dát při domácím testování pozor
Nutno říct — domácí testy jsou rychlé a levné, ale rozhodně ne stoprocentně přesné. Pokud plánujete zásadní změny (třeba výsadba okrasných stromů), radši sáhněte po spolehlivějším pH metru nebo laboratorním rozboru. Jinak vám to na běžné použití bohatě stačí.
Občas ale hodnoty vyjdou pokaždé jinak. Kolega si jednou spletl ocet s jablečným a divil se, proč mu půda „pění víc než pivo ve Vinohradech“.
Praktické tipy a zvláštní triky
- Testujte více vzorků z různých částí zahrady — výsledek bývá překvapivě rozdílný.
- Používejte destilovanou vodu — z vodovodu může zkreslit výsledek (zvlášť Brno, tam je tvrdá voda snad všude).
- Nečekejte laboratorní přesnost, ale orientačně vám to stačí fakt spolehlivě.
Mimochodem, měsíc zpátky jsme zkoušeli i nálev z bezu, ale ten zatím ještě v našem chatu nikdo nepotvrdil (možná má někdo z vás zkušenost?)
Závěr: Stačí se rozhlédnout po kuchyni
Shrnu to jednoduše — pokud máte chuť zjistit, jestli vaší zahradě prospívají borůvky nebo mrkev, není hned nutné běžet pro chemickou analýzu. Někdy vám bohate postačí věci z kuchyně a trocha pozorování. No a pokud máte nějaký vlastní trik, napište do komentářů — rád vyzkouším. Všichni se pořád učíme, že jo…
vlastně — v tom je celé kouzlo zahradničení.
