Pamatujete to šílené horko minulý týden? Všichni automaticky bereme hadici a jdeme zachraňovat zahradu stříkáním vody na všechno zelené. Ale stop – možná právě tím svým jabloním nevědomky pomáháte do stromového nebe. Ano, i já jsem na to v minulosti skočil, když jsme s kolegyní z vesnice řešili, proč jí každoročně odumírá broskvoň. Až odborník z našeho zahrádkářského spolku otevřel oči všem: „Za vedra můžete zaléváním napáchat víc škody než užitku.“
Proč je zalévání při vedru někdy problém?
Možná si řeknete – voda je přece život. Jenže stromy nejsou pelargonie na balkoně. Když slunce praží, kvalita půdy a způsob zálivky rozhodnou, jestli strom přežije, nebo ne. Podle zkušeností starých zahrádkářů z Vysočiny může prudká závlaha v rozžhavené půdě způsobit teplotní šok. Voda se rychle odpaří, kořeny se „uvaří“, kůra praská. V našem chatu jsme loni počítali ty, kterým po letních vedrech přestala rodit švestka – překvapivě často šlo o „přelití“ v červenci.
Co přesně se děje v kořenech stromu?
- Při zalévání rozpálené země může dojít k prudkému ochlazení kořenů – strom dostane šok, začne „stávkovat“.
- Voda na povrchu jen podpoří rychlejší odpařování – strom se vlastně napije ještě méně.
- Mokrá půda se může rychle změnit na beton a přestat být prostupná pro vzduch, kořeny „dusí“.
Můj soused ze Zbraslavi měl kdysi krásnou hrušeň – během jednoho parného léta ji doslova utopil. Prý podle rady z internetu, zalévat denně v poledne. V srpnu už místo ovoce jen padaly suché listy…
Kdy a jak správně zalévat ovocné stromy v horku?
Tady si opravdu dovolím být upřímný – žádné univerzální pravidlo na všechny zahrady není. Ale zahradnické společnosti i naši lokální experti vesměs říkají: nikdy ne v největším žáru! Zalévejte brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je půda vlahá. Voda se stihne vsáknout, neusmažíte kořeny.
- Zkontrolujte povrch půdy – pokud je suchý do hloubky 10 cm, je čas na zálivku.
- Používejte větší objem vody, ale zalívejte pomalu – ať stihne prosáknout ke kořenům.
- Ideální je vykopat kolem stromů mělčí „mísu“ nebo použít vsakovací vaky.
- Nikdy nestříkejte studenou vodu přímo na kmen – riskujete praskání a choroby.
- Mulč kolem stromu (třeba posekaná tráva) pomůže udržet vláhu déle.
A ještě poznámka – ve městě bývá problém s tzv. městskými ostrovy tepla. Kde stromy stojí u zdi nebo na betonu, vydrží extrém ještě méně. Nedávno mi mamka z Prahy vyprávěla, že v jejich vnitrobloku letos mezi paneláky uschnula už druhá slíva. Klepu na dřevo – možná to je prostě smůla, nebo jsme v Brně pečlivější… nebo jen máme štěstí na větší zahrady, kdo ví.
Praktické tipy z českých zahrad
- Nepoužívejte silný proud vody – lepší je konví nebo hadicí jen „přikapávat“.
- Pokud můžete, používejte dešťovou vodu – je měkčí, stromům chutná a nešokuje tolik.
- Když je extrémní sucho, zvažte položení stínu (textilie, větve kolem paty stromu).
- Během delších veder zalévejte méně často, ale vydatně – jednou za týden až dva, podle půdy.
A poslední poznámka pro puntičkáře – sledujte listy. Pokud strom i po správné zálivce svěsí listy, zvažte prokypření půdy nebo se smiřte, že letos holt úroda nebude… no, stane se. Opravdu není lepšího rádce než vlastní zkušenost – a občas chyba naučí víc než knížka.
Závěrem: zalévejte s rozumem, ne s panikou
léto na zahradě bývá boj s počasím, vodou i vlastní netrpělivostí. Pokud ale pochopíte, proč je zálivka v horku nebezpečná a jak jí správně načasovat, vaše stromy možná příští rok poděkují extra sklizní. A jestli máte vlastní trik na záchranu jabloně za tropických dnů, napište ho ostatním do komentářů – protože, upřímně, v tomhle jsme pořád všichni začátečníci.
