Všimli jste si, že sousedům letos jabloně plodí jako zběsilé a vy přitom stříháte strom podle všech příruček a výsledek je pořád stejný? Možná je čas přestat věřit starým zahradnickým pravdám a zkusit něco docela jiného. Nedávno jsme to rozebírali v našem chatu s parťáky ze zahrádkářského spolku — a světe div se, velký řez už dávno vyšel z módy.
Proč velký řez přestává fungovat
Asi znáte to doporučení: „čím více prostříhneš, tím lépe to poroste“. Ale měsíce tři zpátky mi můj děda, bývalý sadař z Moravy, povídá: „Víš, mladý, ten strom se potřebuje dostat do pohody, ne do šoku.“ A má pravdu. Drastický řez často rostlinu stresuje, ona pak místo, aby tvořila plody, žene všechny síly do nových větví. No a plodů je nakonec míň.
Nový hit mezi zahrádkáři: Fyziologická rovnováha
Poslední dobou se na kurzech i ve skupinách po internetu mluví o metodě, kterou Češi pojmenovali jednoduše: fyziologická rovnováha. Žádné velké drama s nůžkami, spíš takové chirurgické záležitosti. Princip? Místo masivního zkracování větví jen tvarujete — a hlavně odstraňujete to, co strom vyloženě brzdí: suché dřevo, boční šlehy, větve dovnitř koruny.
Můj kolega z práce to letos zkusil na rynglích. Výsledek? Trojnásobná úroda, pod stromem musel dvakrát shánět sousedy, aby si přišli natrhat. Co je ale nejzajímavější — stromy vypadají zdravěji, méně zasychají konce větví, na listech minimum škůdců. I když možná mu letos prostě hrálo počasí…
Jak začít: 5 konkrétních kroků
- Ostré nástroje — bez pořádných nůžek to nejde. Znáte to: tupé řezy jsou cestou k nemocem.
- Tvarujte místo sekání — zaměřte se na slabé, křížící se nebo vnitřní větve. Klidně ponechte ty, co rostou ven a nejsou příliš husté.
- Odstraňte suché části ihned — žádné „nechám to na příště“, stromu to fakt uleví.
- Neřežte najednou moc — maximálně třetinu objemu koruny. Osvědčilo se mi rozložit zásahy do více let.
- Sledujte, co se děje — na jaře a pak zase v létě mrkněte, kde strom nové větvičky vytváří a co mu vadí.
Fakta, která vás možná překvapí
- Stromy, které byly řezány „moderně“ (jen jemně), často plodí dřív a lépe zvládají sucho
- Podle výsledků pokusů Mendelovy univerzity v Brně se u některých odrůd zvýšila úroda až trojnásobně — bez znamenání stresu pro strom
- V zahradnických klubech na Olomoucku teď frčí i povídání o větší odolnosti proti mšicím díky jemnějším zásahům, i když si nejsem jist, jestli je to prokázané…
Na druhou stranu, pokud máte starší, dlouho zanedbané stromy (jak říkají ve Zlíně — „kozel byl v sadu“), obrátíte situaci jedním šetrným řezem asi těžko. Tady holt platí začít po troškách a být trpělivý.
Tři časté omyly, které mi psali čtenáři
- „Strom potřebuje hlavně vzduch.“ Ano, ale pokud vyřežete vše, strom obroste metrovými šlehy a budete za rok tam, kde předtím.
- „Všechno staré ven.“ Ale pozor — často právě starší větve nesou nejvíc ovoce. Tady mi několikrát radila máma: „To už přece dělaly jablka, tak proč řezat?“
- „Letos nic, až na jaře.“ Nedávno četl kamarád v časopisu, že menší letní zásah umí rozložit růst a strom tolik nevyšiluje.
No, a co dál?
V poslední době mám pocit, že na zahradě platí spíš odvaha naslouchat stromům než slepě kopírovat rady z knížek. Pokud máte chuť, zkuste letos šetrnější přístup. možná budete koukat, co s vašimi hruškami, třešněmi i švestkami zamává. A když ne — pořád je to jen experiment, který vás nestojí skoro nic.
Sdílejte do komentářů, jaké triky na řez fungují vám, v kterém kraji a co vám poradily babičky či sousedé. Zahrada je o zkušenostech, ne o dogmatech… v obecnosti, že.
