Věděli jste, že i zalévání vašich muškátů nebo fikusů může zásadně ovlivnit jejich zdraví? V našem bytě se o pokojovky dělíme s ženou už asi sedm let a přitom jako každý řešíme, kdy a jak je zalévat. Nedávno jsem narazil na dost zajímavý fakt: zkušení pěstitelé se večerní zálivce vyhýbají. Jenže proč, když večer mám konečně čas a nervy klid? V tom je ten háček…
Večer je pro rostliny noční můrou
Pokud jste zvyklí chytit konvičku kolem deváté večer, protože „aspoň se voda neodpaří“, jedete podle mýtu — nevím, kdo to vymyslel, ale často to slyším od kolegů. Večer totiž většina pokojových rostlin přechází do klidového režimu, fotosyntéza zpomaluje a voda zůstává v květináči déle. Výsledek? Kořeny stojí v mokru, což je ideální prostředí pro plísně a hnilobu.
Moje babička mi vždycky říkala: „Voda večer? To je jako zalít ponožky.“ Jasně, v nadsázce, ale něco na tom bude — předloni jsem takhle odrovnal krásnu kalateu, která stála celý večer s promočenou hlínou.
Problém číslo jedna: Plísně a choroby
Vlhké listy přes noc jsou zlo. Z vlastní zkušenosti: na začátku jara jsem zalil monstery večer, hned další týden se objevily bílé skvrnky a pod listy něco jako „mech“. Hledal jsem rady v našem chatu na Facebooku, a vypadá to, že nejsem sám — refrén zněl pokaždé stejně: nezalévejte večer, nebo to odnesou vaše kytky.
Co se děje v noci v květináči
- Teplota a světlo klesají — voda se neodpařuje a půda zůstává déle vlhká.
- Bakterie a houby mají žně — ve vlhku a tmě rostou jak divé houby na Šumavě.
- Kořeny „dusí“ — nemohou dýchat, protože kyslík mizí z promočené půdy.
Kdy je tedy opravdu ideální zalévat?
Zkušenější pěstitelé — a to fakt neříkám jen já, ale i sousedka ze třetího — doporučují dopoledne, ideálně mezi 8 a 11 hodinou. Rostliny jsou vzhůru, stíhají vodu „pít“, teplo napomáhá odpařování a riziko chorob padá na minimum. Samozřejmě, ne každý má ráno čas — taky vím. Ale pokud můžete třeba aspoň o víkendu přesunout zálivku do dopoledne, většina pokojovek vám to vrátí zelenějšími listy.
Tipy z praxe, které skutečně fungují (no, většinou)
- Zalévejte až když je povrch půdy suchý na dotek. Klidně strčte prst do hlíny — vypadá to divně, ale funguje.
- Nalijte vodu přímo ke kořenům, ne na listy (to už jsem zjistil po několika flekatých pokusech s orchidejemi).
- Používejte odstátou vodu — v Praze je voda dost tvrdá, což některé pokojovky nemají rády.
- Vyhněte se nadměrné zálivce v malých plasticových květináčích — tam voda nemá kam uniknout, a plísně se činí.
Možná to vše máte v malíčku, ale stejně jsem byl měsíc zpátky svědkem toho, jak někdo v paneláku zaléval fíkus v deset večer, protože „konečně mám čas“. nevím, jestli mu to někdo vysvětlil…
Přes den zalívat, v noci odpočívat
Věřím, že u rostlin, podobně jako u lidí, rozhoduje nejen pravidelnost, ale i načasování. Párkrát mě zachránilo, že jsem zálivku prostě odložil na ráno — i když na balkoně bylo sucho. V každém případě, zkuste si tu ranní rutinu vyzkoušet a pak sami uvidíte rozdíl. Třeba jsem měl jen štěstí… nebo ne?
A jak zaléváte vy? Pouštíte vodu večer, nebo jste dávno přešli na „ranní směnu“? Dejte vědět v komentáři — nebo se třeba podělte o svoje triky s hnojením. Většina z nás tu stejně jen improvizuje, že jo.
