Znáte ten pocit, když se celé jaro těšíte na první sklizeň rajčat – a pak najednou objevíte ožehnuté listy? Máte nový skleník, teploměr ukazuje přijatelných patnáct, venku je příjemně… a přesto některé rostliny vypadají, jako když prošly mikrovlnkou. Na minulý týden si na to stěžovala i moje máma – v chatu jsme to řešili všichni. Čím to vlastně je? No, pojďme na to.
Žádné extrémy? Opak je pravdou
Možná máte pocit, že ve skleníku na jaře žádné extrémy nehrozí. Omyl. I relativně nízké teploty mohou být pro některé druhy rostlin nečekaně nebezpečné. Jak je to možné? Důvodů je víc, než by člověk hádal při ranní kávě.
Hlavní viník: Slunce za sklem
říká se, že sklo filtruje UV záření – problém by se zdál vyřešen. Ale právě skleníkové sklo, případně polykarbonát, propouští dostatek světla, které dokáže na povrchu listů udělat paseku. Nedávno jsem četl, že pod určitým úhlem náklonu paprsky dokáží spálit citlivější sazenice během pár hodin. Skleník pak funguje skoro jako lupa. A je úplně jedno, že je uvnitř „jen“ 15 stupňů. Listy mohou být teplejší klidně o 10–15 °C než okolní vzduch, což je pro mladé rostlinky v podstatě poprava.
Suchý vzduch je tichý zabiják
Vzduch ve skleníku bývá často příliš suchý – hlavně po nočním větrání nebo při náhlém zahřátí sluncem. Rostliny pak nestíhají ochlazovat své listy odpařováním vody. Výsledek? Místy škaredé hnědé fleky či svraštělé konce, a někdy to za pár dní vypadá, jako by je někdo opálil zapalovačem. Zkušenější soused mi radil: „Postav do skleníku kýbl s vodou, funguje to líp než chytré aplikace.“
Cirkulace vzduchu – často přehlížená věc
Nevěříte větrákům? Trochu chápu – taky jsem si myslel, že je to zbytečnost. Ale jakmile máte větší skleník, stagnace vzduchu zvyšuje lokální teploty a snižuje chlazení listů. Takže: Když vítr nefouká, pomůže i obyčejný ventilátor ze staré chalupy. Opravdu.
Mýty a pravdy o stínění
- Bavlněné prostěradlo na střeše? Může pomoct, ale celodenní použití brzdí růst.
- Stínící barva? V jižních Čechách jsme s ní moc úspěchů neměli – rychle se smyje.
- Ranní rosení? Kdo má ráno čas a nervy, může – efekt je ale krátkodobý.
Zlatá střední cesta? Dát citlivé rostliny do polostínu v rohu – jak říká kolega z práce: „Zachránil jsem tak papriky i okurky, stačí improvizace.“ No, možná měl pravdu.
Co ještě můžete udělat (aneb užitečné tipy z praxe)
- Zavlažujte převážně ráno, než slunce vyhřeje skleník
- Nepřelívejte kořeny, ale nenechte půdu zcela vyschnout
- Zkuste test vlhkosti – strčte prst do hlíny, nebo použijte starý teploměr bez baterky jako „měřítko“
- Pořiďte teploměr s funkcí měření povrchové teploty listů
Jo, a nebojte se experimentovat. Každý skleník žije vlastním životem – u nás ve vesnici to řešíme už několikátý rok a pořád nejsme na sto procent spokojení. Všechno je o pokusu a omylu.
Na závěr…
Někdy je to fakt boj – obzvlášť, když nechcete pozorovat další spálený záhon. Hlídejte své rostliny, zkoušejte různé triky, bavte se u toho a hlavně sdílejte své zkušenosti (klidně v komentářích níž). Třeba právě váš tip zachrání letošní úrodu někomu dalšímu. No a pokud jsem snad něco přehlédl… dejte vědět. Vždycky se dá začít znova, že jo?
