Minulý měsíc jsem v našem zahrádkářském fóru narazil na docela divokou debatu – co se stane, když člověk přežene hnojení? Na první pohled logické: čím víc výživy, tím lépe rostliny rostou… nebo ne? Tohle ale může být fakt záludná past. Možná budete překvapení, jaké následky přehnojení má – a že „zlatá střední cesta“ není v zahradničení jen fráze.
Trochu chemie: Proč to vlastně nefunguje?
Vzpomínám si, jak mi kdysi paní v zahradnictví říkala: „Hnojivo je jako sůl do polévky – stačí malinko.“ Přehnojená země ale připomíná přesolenou polívku – vůbec se to nedá vrátit. Zbytky solí a minerálů zabraňují rostlinám vstřebávat vodu, někdy jim doslova mohou „spálit kořeny“.
- Listy žloutnou, kroutí se nebo mají popálené okraje
- Na povrchu zeminy se tvoří bílá krusta – dost nevábné
- Rostliny začínají vadnout, i když zaléváte pravidelně
- Květů a plodů je méně, někdy jsou úplně zdeformované
moje máma vždycky tvrdila: „Hnoj, ale s rozumem – ať to rostliny nepřekvapí!“ Řekl bych, že měla pravdu…
Co se stane s půdou a ekosystémem?
Možná si řeknete – no dobře, přehnojím a příští rok už to bude zas v pohodě. Jenže, tady v Česku je půda většinou dost citlivá na změny chemického složení. Přebytečné živiny můžou spláchnout deště až do spodních vod nebo rybníka za vaším domem – kolega z práce takhle přišel o ryby ve svém malém jezírku na chatě. A co víc, některé organismy zkrátka nezvládnou toxické prostředí a vymizí.
Krátkodobě možná rostliny „vyženete do výšky“, dlouhodobě ale hrozí:
- Půda je chudší na žížaly, mikroorganismy a správnou strukturu
- Zvýší se kyselost nebo naopak zásaditost půdy
- Plody jsou vodnaté a bez chuti – stalo se mi to na rajčatech minulý rok
V našem chatu jsme řešili, že starý kompost je přece jen lepší investice než desáté hnojivo z hobby marketu. Ale možná se pletu, nevím…
Co dělat, když už jste to přehnali?
Pokud už vidíte popálené listy nebo bílý povlak na hlíně – nepanikařte. Pomáhá vydatně zalévat (ideálně několik dní po sobě), aby se přebytečné soli odplavily. Někdo zkouší vyměnit svrchní vrstvu země, ale to je spíš nouzovka. A v nejhorším: příští rok už opravdu podle návodu na obalu (vím, mě to také štvalo číst…).
- Kupte si test na půdní pH a živiny – teď už to má smysl
- Snižte dávku hnojiva na minimum
- Podzim věnujte přírodní zelenému hnojení (hořčice, vojtěška…)
Pár praktických rad: Jak tomu předejít?
Zní to možná až příliš jasně, ale málokdo to opravdu dodržuje:
- Vždy si přečtěte, kolik hnojiva vaše půda potřebuje – každá zahrada je jiná
- Častěji méně – než všechno najednou
- Dejte přednost přírodním hnojivům proti chemii
- Nebojte se poradit s místními – někdy ví víc než „experti“ na YouTube
No a pokud už máte za sebou nějaký „hnojivový přešlap“, podělte se v komentářích – nebojte, nejste sami!
Vlastně, shrnuto: přehnojování je zrádný, nenápadný nepřítel. Občas si myslíme, že urveme větší sklizeň – a zůstaneme s vodnatou okurkou a bolavou hlavou. Takže příště… možná radši méně je opravdu někdy víc. Ale kdo ví, třeba zrovna vám tenhle risk vyjde líp než mě. V každém případě – dobře zalévat, občas testovat půdu… a nebát se dělat chyby. v zahradničení je to normální, ne?
