Věděli jste, že v českých zahradách rychle mizí tradiční motyka? Na minulém setkání komunitních zahrádkářů v Brně jsem slyšel, jak mladá sousedka říká: „Motyka je fajn, ale je tu něco mnohem chytřejšího.“ Od té doby jsem začal sledovat, proč tahle věc — kterou používala ještě moje babička v Plzni — pomalu odchází do historie. Ten trend mě vážně překvapil…
Co to vlastně nahrazuje motyku? Není to další „zbytečný“ vynález?
Možná se taky ptáte. Na tržištích od Prahy po Ostravu je poslední roky vidět zvláštní nástroj: kultivátor s rotačními noži. Koukal jsem na to minulé léto v Hornbachu a upřímně — měl jsem pocit, že je to další z těch věcí, co stojí hodně a reálně skončí v kůlně. Ale soused, co mi pravidelně nosí cukety (nechápu, jak to pokaždé stíhá), říká: „Fakt to zkus. Motyky už se fakt nevyplatí.“
Jaké jsou hlavní rozdíly?
- Ergonomie – Rotační kultivátory jsou lehčí, nemusíte se tolik ohýbat. Loni jsem měl týden bolavá záda jen z hodinové práce s motykou na chatě — s kultivátorem za 15 minut hotovo.
- Efektivita – Nástroj rozruší půdu rychleji, lépe rozbíjí hroudy. Moji kolegové z práce tvrdí, že pro bylinkové záhony už motyku neuznávají. Prý je výsledek, jako když půdu nakypříte vidlemi, ale nebolí vás zápěstí.
- Šetrnost ke kultuře – Nedávno v našem sousedském chatu někdo psal, že letos už nic do záhonů nezasadil. Prý motyka porušuje mladé výhonky; nový kultivátor dokáže půdu prokypřit mezi sazenicemi. Ze začátku jsem tomu nevěřil, asi jsem se mýlil…
Co vlastně rotační kultivátor dokáže?
Když jsem ho poprvé zkusil, měl jsem trochu obavy. Čekal jsem, že to bude těžké a hlučné cosi — ale nářadí je překvapivě tiché. Nejde vždy o elektrické nebo motorové modely, právě naopak: ruční varianty jsou u mladých nejoblíbenější. Dělat s nimi je spíš jako kreslit kruhy v písku než zápasit s kamením. Včera mi přišla zpráva ze zahradnické skupiny z Karlínského dvora, že letos už motyku téměř nikdo nepoužívá.
Kdy se vám motyka může ještě hodit?
Nerad idealizuju. Jestli máte těžkou jílovitou půdu (například jako máma u Berouna), motyka pořád není špatná věc. Taky na hluboké pletí plevele někde ve starém sadu ji oceníte. Ale ruku na srdce — pro většinu městských záhonků jde spíš o nostalgii. Mladí zahrádkáři víc řeší rychlost a pohodlí, než tradici. Nakonec, kdo má dnes čas dvě hodiny bojovat s půdou, když Netflix čeká?
Vyplatí se investovat do nového nástroje?
Ceny se liší — narazil jsem na základní ruční modely za osm stovek, ale také na „luxusní“ značky jako Gardena zhruba za dva tisíce. Můj kamarád Honza říká: „Nevím, jestli ušetřím, ale rozhodně si neničím záda.“ Možná je to jen otázka pohodlí; možná jen doba.
V čem spočívá hlavní změna?
Asi jsme si s motykou zvykli na trochu jinou práci. Zahrada už není trest, ale zóna relaxu. Trend mezi mladými v Praze, Plzni nebo Liberci jasně ukazuje: kdo nesleduje novinky, začne rychle zaostávat. I když — možná někdo stejně zůstane věrný dřevěné násadě… v našem domě je „klasická motyka“ pořád pověšená v chodbě, vedle prastarého koloběžky. Ale mezi námi, poslední dobou už ji spíš jen utíráme od prachu.
Co vy? Jak kypříte půdu vy?
Každý máme svůj styl — možná někdo motyku stále nedá z ruky, někdo už přesedlal na novou vlnu. Napište do komentářů, co vás přesvědčilo změnit nástroj (a jestli jste s tím fakt spokojení). Výměna nářadí neznamená konec tradice — spíš upgrade. Tak, ať je zahrada letos trochu lehčí na zádach — nu, vy víte.
