Pamatujete na doby, kdy celá rodina kopala brambory z velké zahrady a soused naproti ujížděl s kolečkem sazenic? Dnes už to zní skoro jako pohádka. V posledních letech u nás klasické záhony mizí, přibývá však balkonových věží — a podle čísel klidně sbíráte trojnásobek zeleniny než z obyčejné plochy. zní to neuvěřitelně, ale mám doma tu věž už půl roku a myslím, že do sklepa poprvé něco skutečně dám.
Proč balkonové věže frčí?
Na tuhle otázku jsme nedávno diskutovali v našem chatu. Můj kamarád ze Žižkova tvrdí: „Na balkoně vypěstuju víc rajčat než máma na záhoně.“ Možná za to můžou omezené prostory, možná lenost — ale počty mluví jasně. Věž můžete mít i na třiceti centimetrech. Navíc: žádné plevelení na kolenou, žádné prosby o zálivku sousedům během dovolené.
- zabere minimum místa (klidně jen roh lodžie)
- spotřeba vody je znatelně menší — voda ze závlahy stéká dolů a recykluje se
- sazeničky nemívají tolik škůdců, nepřilétají slimáci
A to hlavní: věže doslova zvednou úrodu. Podle některých malých výzkumů až o 200 %, když se správně hnojí a zalévají. Nevím, jestli bych to podepsal, ale cherry rajčata mi rostou doteď, i když už je skoro červen.
Co můžete pěstovat ve věži?
Tady můžu vycházet z toho, co mi funguje osobně (a co mi všichni v práci závidí): jahody, petržel, špenát — ale hlavně salátová řepa, mrkev baby, různé druhy listových salátů. sousedka z vedlejšího domu zkoušela taky okurky nakládačky. Doporučuji však hýbat s výběrem podle slunce na vašem balkoně. Pokud svítí až příliš, některé saláty vyběhnou do květu dřív, než čekáte.
Kolik to stojí a kolik je s tím práce?
Upřímně — záleží, jestli kupujete hotovou konstrukci (od cca 1000 Kč), nebo si ji vyrobíte sami z květináčů a kbelíků. Můj bratr to zbouchal ze staré popelnice, pár dírek a polévající systém PET láhve. Na údržbu je to přehledné — stačí zalévat shora, vyčištění jednou za sezónu, občas přidat hnojivo. Tradiční záhony jsme doma okopávali od března do října, tady stačí dvacet minut týdně.
Na co si dát pozor
Ono samozřejmě nejde vše tak hladce — měl jsem třeba problém s vysycháním horních pater (někdy je lepší mulč), jednou mi přehuštěné sazenice udusily polovinu úrody. sousedka říká, že slimáci to nahoru nelezou, ale mně tam jednoho malého přece jen vylezlo… No, občas se něco pokazí.
Tipy z praxe (aneb chyby, které by vás nemusely stát nervy):
- Naplňte věž kvalitní směsí s perlitem, retenuje vodu déle
- Častěji otáčejte věž za světlem — ve městě přes zimu je slunce málo
- Nesázejte ke kořenům bylinky, co rychle prorůstají (máta mi ucpala celý spodek)
Většina dodavatelů nabízí návod a některé mají dokonce komunitu na Facebooku, kde si lidi vyměňují zkušenosti a fotky, co kde komu roste. Dává to i trochu pocit sounáležitosti — nejen že se doma najíte, ale ještě si pokecáte s dalšími „věžníky“. Možná je to ten nový „panelákový luxus“…
Závěrem
Možná věže nejsou pro každého — pokud máte hektar pozemku, bude lepší orat, jak říká moje máma. Ale pro nás s balkonem či malou terasou je to vlastně malý zázrak. Tak co, zkusíte letos na jaře postavit vlastní věž? V komentářích klidně přidejte, co vám už na balkoně vyrostlo, nebo jestli naopak věžím vůbec nerozumíte… Však o tom je zahradničení — zkoušet, hrabat se a občas se ušpinit. Nu, vyzkoušejte a napište, třeba mě taky ještě něco překvapí.
