Změny v americkém „mírovém plánu“ a spojenecké reakce
Ukrajina provedla významné úpravy v původním americko-ruském plánu na ukončení konfliktu, čímž odstranila některé z maximálních požadavků Moskvy, o čemž informovali zdroje obeznámené s vyjednáváním. Evropské představitele v pondělí varovaly, že rychlé dosažení dohody je nepravděpodobné. Podle dostupných informací by se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl setkat s Donaldem Trumpem v Bílé domu koncem tohoto týdne, vzhledem k intenzivnímu kontaktu mezi Kyjevem a Washingtonem. Ukrajina zároveň apelovala na zapojení Evropy do jednání.
Úpravy původního plánu a postoje zúčastněných stran
Původní 28bodový plán, který byl před týdnem sestaven Kirillem Dmitrievem – zvláštním zmocněncem Vladimira Putina – a Steve Witkoffem, zástupcem Donalda Trumpa, obsahoval požadavky na stažení Ukrajiny z některých měst v Donbasu, omezení velikosti její armády a zavržení členství v NATO. Při nedělním jednání ve Švýcarsku – vedeném americkým ministrem zahraničí Marcem Rudiem a šéfem ukrajinského štábu Andrijem Yermakem – došlo k výrazným úpravám. Plán nyní obsahuje pouhých 19 bodů. Ukrajina a její evropské partneři trvají na tom, že výchozím bodem pro územní diskuse by měla být současná frontová linie a žádají, aby nebylo uznáno žádné území získané vojenskou silou Ruska. Kyjev má také samostatně rozhodovat o vstupu do EU a NATO, což Kreml chce vetovat nebo podmiňovat.
Kontroverzní otázky a reakce na aktuální vývoj
Sekretář ukrajinského ministerstva zahraničí Sergij Kyslyckyj sdělil listu Financial Times, že otázky týkající se vstupu do EU a NATO byly „umístěny do závorek“ a měly by být projednány později. Zelenskyj potvrdil, že po dohodě v Ženevě je nyní méně bodů – přesně 19 – a že některé citlivé aspekty budou probírány s Trumpem. Róbert Rubio označil nedělní jednání za „velmi pozitivní“. Trump, který před několika dny označil ukrajinské vedení za „bezgratuldové“, také v pondělí vyjádřil optimismus, když na sociální síti Truth Social napsal: „Je vůbec možné, že v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou děláme velké pokroky? Nevěřte tomu, dokud to neuvidíte, ale něco dobrého by se mohlo dít. BOH JE S AMERIKOU!“
Reakce a hodnocení ukrajinské delegace a zahraničních partnerů
Ukrajinská delegace se v pondělí vrátila do Kyjeva z Ženevy a informovala prezidenta Zelenského o nejnovější verzi plánu, kterou označili za realističtější. Zelenskyj po jednáních také hovořil s americkým viceprezidentem J.D. Vance, kterého požádal, aby zapojil do procesu evropské země, a Vance údajně souhlasil. Nejvyšší poradce Kremlu pro zahraniční politiku, Yuri Ushakov, uvedl, že Moskva bude usilovat o přepracování části plánu, který má podle něj být dále upravován, přičemž některé jeho body jsou pro Rusko akceptovatelné, jiné ale vyžadují detailní diskuzi.
Ruská stanoviska a postoje k vyjednáváním
Ushakov také odmítl návrh evropského protinávrhu, který podle dokumentu z Reuters mění význam a důležitost klíčových bodů týkajících se členství v NATO a území, protože jej považuje za „zcela nekonstruktivní“ a neprospěšný pro Moskvu. Kreml tak stále trvá na „přepracování“ části původního plánu. Veskrze tvrdý postoj Kremlu podtrhuje fakt, že Moskva odmítla evropský protinávrh a považuje jej za nepřijatelný.
Aktuální vývoj na bojišti a dopad na vyjednávání
Obě strany zaznamenaly v úterý ráno další oběti po nočních vojenských útocích. Ruský dočasný guvernér oblasti Rostov oznámil, že tři lidé přišli o život při ukrajinských útocích, zatímco kyjevské úřady hlásí jednoho mrtvého a sedm zraněných po raketových a dronových útocích na energetickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Minulý týden, když byl původní mírový plán unikl do médií, na to reagovalo mnoho evropských vlád. Zástupce britského ministerstva obrany Dan Driscoll, blízký Vance, byl vyslán do Kyjeva, aby informoval o obsahu dokumentu.
Postoje evropských představitelů a mezinárodní reakce
V reakci na situaci se evropské státy zavázaly k dalšímu upravení dokumentu. Evropský parlament přivítal pokrok, nicméně zdůraznil, že je nutné pokračovat v jednání a že Evropa musí být plně zapojena, stejně jako Rusko. Předseda Evropské rady António Costa vyjádřil optimismus o „novém impulsu“, zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila „zpracovanější mírový rámec“ za solidní základ pro další kroky, avšak uvedla, že práce stále pokračují. Von der Leyen zdůraznila, že základní princip EU je, že „ukrajinské území a suverenita musí být respektovány“ a že pouze Ukrajina může rozhodovat o své armádě. Německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil nutnost, aby Rusko bylo plně zapojeno do jednání a aby byly respektovány zájmy a suverenita Evropy. Taktéž polský premiér Donald Tusk uvedl, že jednání jsou citlivá a že je třeba zajistit, aby sjednané mírové ujednání posílilo bezpečnost, nikoli ji oslabovalo. Švédský premiér Ulf Kristersson pak dodal, že „agrese… nikdy nesmí zaplatit“. Britský premiér Keir Starmer poznamenal, že je stále třeba více práce a že se v úterý uskuteční videokonference s aliančními zeměmi. Předsedové parlamentních výborů pro zahraniční věci v 20 evropských zemích vydali společné prohlášení, ve kterém zdůraznili, že spravedlivý a trvalý mír není možný „ustupováním agresorovi“, ale musí být „zakotven v mezinárodním právu a plně respektovat územní celistvost, nezávislost a suverenitu Ukrajiny.“
Reakce Bílého domu a současná situace na Ukrajině
Bílý dům v pondělí odrazil kritiku, včetně kritiky republikánů, podle níž Trump preferuje Rusko. Mluvčí Karoline Leavitt prohlásila, že „myšlenka, že si USA neúčastní vyrovnávání se s oběma stranami rovnoměrně, je úplná a naprostá faleš.“ Zelenskyj je zřejmě nejzranitelnější od začátku války, zejména poté, co skandál s korupcí vedl k odvolání dvou jeho ministrů, zatímco Rusko pokračuje v bojových postupech na frontě.
