Zima v Česku umí být krutá a účty za topení ještě krutější. Zatímco ceny energií rostou jako houby po dešti, my sedíme doma a přemýšlíme, jestli si ještě můžeme dovolit zvýšit teplotu o jeden stupeň. Co kdybyste se ale dozvěděli, že obyčejný alobal za pár korun může snížit vaše náklady na topení až o čtvrtinu? Tento trik používám už třetí sezónu a rozdíl je skutečně znát – nejen na teploměru, ale hlavně na faktuře.
Proč váš radiátor možná topí ze 40 % do zdi
Když jsem se přistěhoval do svého paneláku na pražském Jižním Městě, překvapilo mě, jak rychle se vytopí ložnice, zatímco obývák zůstával chladný – i když oba pokoje měly stejně nastavené radiátory.
Pak jsem zjistil, v čem je problém. V panelácích (a nejen v nich) radiátory vyzařují teplo všemi směry. To znamená, že nezanedbatelná část tepla – až 40 % – směřuje do zdi za radiátorem, kde se buď akumuluje, nebo v horším případě uniká ven.
A tady přichází na řadu obyčejná hliníková fólie, kterou máte pravděpodobně už teď ve své kuchyni.
Jak přesně alobal funguje jako tepelný štít
Princip je jednodušší, než by se mohlo zdát. Hliníková fólie funguje jako zrcadlo – ale místo světla odráží teplo. Když umístíte alobal za radiátor lesklou stranou směrem do místnosti, tepelné záření, které by jinak pohltila zeď, se odrazí zpět do pokoje.
Je to jako když v létě dáváte reflexní clonu do auta – princip je prakticky totožný. Místo aby sluneční paprsky ohřívaly interiér vozu, clona je odráží ven. U radiátoru děláte přesný opak – teplo odrážíte dovnitř.
Co říkají čísla a moje vlastní zkušenost
Podle měření Fakulty stavební ČVUT může správné umístění reflexní fólie za radiátory přinést:
- Úsporu 15-25 % nákladů na vytápění konkrétní místnosti
- Zvýšení pocitové teploty v místnosti o 1-2 °C
- Rychlejší vyhřátí místnosti po příchodu domů
Já sám jsem porovnával spotřebu před a po instalaci alobalu ve svém 3+1 bytě. Výsledek? Snížení účtu za topení přibližně o 22 % oproti předchozímu roku (po zohlednění venkovních teplot a cen energií). Při dnešních cenách energií to znamená úsporu přes 5000 Kč ročně.
Jak správně instalovat alobal za radiátor – krok za krokem
Nejsem žádný kutil, takže pokud to zvládnu já, zvládnete to i vy. Zde je přesný postup, který jsem použil:
Co budete potřebovat
- Alobal (běžný kuchyňský, ideálně silnější)
- Karton nebo speciální reflexní desku (volitelné, ale doporučuji)
- Nůžky a pravítko
- Oboustrannou lepicí pásku nebo lepidlo
Postup instalace
1. Změřte plochu za radiátorem – šířku i výšku, a připočtěte na každé straně 2-3 cm navíc.
2. Připravte si podklad – pokud chcete profesionálnější řešení, použijte místo samotného alobalu karton polepený alobalem nebo speciální reflexní desku z hobby marketu (Hornbach, Bauhaus nebo OBI je mají za 50-150 Kč/m²).
3. Instalujte fólii na zeď – nejjednodušší je použít oboustrannou lepicí pásku v rozích a uprostřed plochy. Fólii umístěte lesklou stranou směrem do místnosti!
4. Tip od profíků: Pro ještě lepší efekt nechte mezi zdí a fólií malý vzduchový prostor (asi 1 cm) – vytvoříte tak dodatečnou izolační vrstvu.
Celý proces mi zabral pro všechny radiátory v bytě asi 2 hodiny a stál necelých 300 Kč včetně lepicí pásky.

Nejčastější mýty a otázky o alobalu za radiátorem
Za ty roky, co tento trik doporučuji přátelům a rodině, jsem narazil na několik opakujících se otázek:
„Nevypadá to ošklivě?“
Pokud použijete správnou velikost fólie, nebude za radiátorem vůbec vidět. V mém paneláku v Modřanech jsou radiátory naštěstí dost blízko u zdi, takže instalace je prakticky neviditelná.
„Funguje to i při podlahovém topení?“
Ne, tento trik je určen výhradně pro nástěnné radiátory. U podlahového vytápění byste potřebovali jiné řešení.
„Nestačí radiátor jen odsunout od zdi?“
Bohužel ne. Samotný odstup pomůže zlepšit proudění vzduchu, ale neřeší problém tepelného záření (infračerveného), které alobal účinně odráží.
„Je lepší obyčejný alobal nebo speciální reflexní fólie?“
Speciální reflexní fólie má o něco lepší vlastnosti a delší životnost, ale běžný kuchyňský alobal funguje téměř stejně dobře a je mnohonásobně levnější. Já začínal s běžným alobalem a teprve později investoval do profesionálního řešení.
Další tipy pro maximální efekt
Když už budete optimalizovat své radiátory, zvažte i tyto doplňující kroky:
- Odvzdušněte radiátory na začátku topné sezóny – bubliny uvnitř snižují účinnost až o 15 %
- Neumisťujte před radiátory nábytek – každý metr čtvereční zakrytého radiátoru snižuje jeho účinnost
- Instalujte termostatické hlavice – moderní digitální modely od Honeywell nebo Siemens se dají pořídit v akci v Datartu nebo Alze kolem 800 Kč a umožní vám přesné řízení teploty v každé místnosti
- Utěsněte okna – skrz špatně těsnící okna může unikat až 30 % tepla, což hliníková fólie nemůže kompenzovat
Kdy se nevyplatí alobal instalovat?
Upřímně, tenhle trik není univerzální. Z vlastní zkušenosti vím, že v následujících případech bude efekt minimální:
- Máte-li radiátor v nice nebo výklenku, kde teplo nikam neuniká
- Pokud jste již provedli kvalitní zateplení vnější stěny (tam úspora klesá na 5-10 %)
- U nových staveb s moderními topnými systémy a konvektory
Největší efekt naopak zaznamenáte v typických českých panelácích ze 70. a 80. let, zejména pokud ještě nemají zateplení.
Pozoruhodný vedlejší efekt, který mě překvapil
Co mě osobně překvapilo nejvíc, byla rychlost, s jakou se místnost vytopí. Před instalací alobalu trvalo asi 40 minut, než se můj obývák vyhřál na příjemnou teplotu. Po instalaci to samé trvá zhruba 25 minut.
To znamená, že když přijdu domů z práce, nemusím mrznout tak dlouho, než se byt vyhřeje. A díky lepšímu rozložení tepla v místnosti zmizely i ty nepříjemné studené kouty, kde se dříve držel chlad.
Kolik můžete reálně ušetřit v korunách?
Pojďme to spočítat na konkrétním příkladu typického panelákového bytu 3+1 (cca 75 m²) v Praze nebo Brně:

- Průměrné roční náklady na vytápění: 20 000 – 25 000 Kč
- Úspora díky alobalu: 15-25 % = 3 000 – 6 250 Kč ročně
- Náklady na instalaci (materiál): cca 200-500 Kč (podle typu použité fólie)
Návratnost investice: přibližně 1-2 měsíce topné sezóny! A fólie vydrží několik let, takže jde o jednu z nejrychleji návratných investic do úspory energie vůbec.
Zkušenosti sousedů: od nedůvěry k nadšení
Když jsem o tomto triku poprvé mluvil na schůzi SVJ našeho paneláku v Praze 4, většina sousedů reagovala nedůvěřivě. „To je nějaký marketingový trik?“ ptal se pan Novotný z druhého patra.
O tři měsíce později, po první faktuře za topení, mě zastavoval na chodbě s otázkami, jak přesně jsem ten alobal aplikoval. Dnes má toto řešení v našem vchodě asi 60 % bytů.
Paní Dvořáková, která žije sama na malém důchodu, mi dokonce přinesla domácí štrúdl jako poděkování – prý jí úspora z tohoto jednoduchého triku pomohla pokrýt měsíční náklady na léky.
Může jedna vrstva alobalu skutečně udělat takový rozdíl?
Chápu skepticismus – sám jsem ho zpočátku měl také. Ale fyzika za tím je solidní:
Hliníková fólie odráží až 95 % tepelného záření. Když uvážíme, že přibližně 35-40 % tepla z radiátoru míří směrem ke zdi, pak efektivní odraz tohoto tepla zpět do místnosti opravdu může přinést úsporu ve výši 15-25 %.
Navíc, když se zeď za radiátorem méně zahřívá, snižuje se i teplotní gradient, který by jinak způsoboval únik tepla ven z budovy. Je to podobné, jako když nosíte v zimě reflexní vrstvu v bundě – i tenká vrstva dokáže udržet významné množství tepla.
Jak si ověřit, že to skutečně funguje?
Nedůvěřujete? Chápu. Tady je jednoduchý experiment, který můžete udělat i bez instalace:
- Změřte teplotu stěny za radiátorem (pokud nemáte infračervený teploměr, stačí ruka)
- Dočasně umístěte kus alobalu mezi stěnu a radiátor
- Po 30 minutách změřte teplotu v místnosti a pocitový komfort
Rozdíl budete cítit okamžitě – zejména pokud máte radiátor na vnější stěně panelového domu.
A pokud chcete být opravdu důkladní, některé z chytrých termostatů (jako Tado nebo Netatmo, které seženete v Datartu) umí sledovat, jak rychle se místnost vytápí a jak dlouho drží teplo – data před a po instalaci vám poskytnou přesný obrázek.
Ekologický bonus, o kterém se nemluví
Kromě finanční úspory má toto řešení i environmentální rozměr. Snížení spotřeby energie o 15-25 % v rámci jednoho bytu znamená výrazné snížení uhlíkové stopy.
Pokud by tento jednoduchý trik aplikovala jen polovina panelákových bytů v Česku, ušetřilo by se tolik energie, kolik vyprodukuje menší uhelná elektrárna. A to už je argument, který potěší i ty, pro které není primární motivací úspora peněz.
A co vy?
Používáte už alobal za radiátorem, nebo o tom teprve uvažujete? Zaznamenali jste podobné úspory, nebo máte jiné zkušenosti? Podělte se o ně v komentářích – zajímá mě, jestli tento trik funguje stejně dobře i v jiných typech domů než v klasických panelácích.









