Je to zvláštní: ještě před pár lety měl angrešt na českých zahrádkách místo jisté jako pažitka v bramboráku, dnes na něj někdo kouká skoro s nostalgií. Přitom angrešt, takový ten nevýrazný zelený či červený bobulek z dětství, najednou začíná procházet doslova renesancí díky novým odrůdám. Třeba jsem to jen já, komu přijde škoda, že zmizel z domácností pomalu rychleji než VHS kazeta…
Proč angrešt mizel a kdo za to může
Ruku na srdce, znáte někoho, kdo by si vyloženě říkal: “Letos musím vysadit nový angrešt”? Pravděpodobně ne. Našim babičkám frčel, ale poslední roky jsme spíš sázeli borůvky nebo maliníky z Lidlu (nic proti nim). Jeden soused mi minulý týden v hospodě povídal, že angrešt prostě “není sexy”, pichlavý keř trhá ruce a plody prý kyselé. Jenže to už – naštěstí – dneska úplně neplatí.
Nové odrůdy — zapomeňte na pichlavé ploty
Během posledních let prošel angrešt solidní proměnou. Nejrůznější šlechtitelé, ať už z českých institucí jako Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích, nebo těch zahraničních, stvořili hned několik odrůd, které fakt stojí za vyzkoušení. Hlavní změny: méně trnů (třeba ‘Captivator’ nebo český ‘Primus’), větší a sladší bobule, některé keře jsou téměř bezúdržbové. Moje máma pořídila na jaře ‘Hinnonmäki Gul’, má kompot už třetí týden a náramně si pochvaluje. I já jsem letos nasadil ‘Karlinu’ — a víte co, vůbec se to neškrábe.
Co umí “nový” angrešt?
- Sladké plody – některé jsou jako malé bonbóny (fakt, nejen marketingové řeči!)
- Výrazné aroma a různé barvy – od medově žluté po sytě červenou
- Vysoká odolnost proti plísním, což je za poslední deště k nezaplacení
- Menší počet trnů – sklízí se skoro stejně pohodlně jako rybíz
- Lepší využití: čerstvé, do koláče, sirupu nebo gin toniku… zkrátka experimentujte
Praktické tipy: jak angrešt sázet a co rozhodně neudělat
Při sázení určitě nešetřete prostorem. Angrešt potřebuje dýchat, kapka stínu nevadí, ale nechtějte z něj udělat živý plot hned první sezonu. Z vlastní zkušenosti — vyplatí se přikoupit pořádnou mulč a pod keř dát trochu popela, ty nové odrůdy jsou sice méně náchylné na plísně, ale při letním dusnu je to pořád trošku loterie. V našem zahrádkářském chatu řešíme každou chvíli, že mladé keře docela chutnají kosům i srnkám, takže plot, nebo aspoň síť, je skoro nutnost.
Jestli nemáte vlastní zahrádku, několik novějších druhů se změstí i do většího květináče na balkon. Stačí dodržet zálivku, a hlavně – nesázet moc hluboko. To je chyba, kterou jsem udělal minulý podzim, a do jara zbyla jen klackovitá větvička…
Stojí za to dát angreštu druhou šanci?
Myslím, že ano – i když možná trochu proto, že mě štve masový import bezchuti z obchodů. Domácí angrešt má prostě něco navíc. Některé odrůdy prý dokonce v Anglii berou jako superfood — tam z něj dělají marmeládu a podávají do cheesecaku. U nás pořád vede bublanina nebo podmáslový koláč… i když je to trochu zapomenutý luxus.
Angrešt asi neosloví každého — někoho nemusí bavit “starosvětské” ovoce, nebo má špatnou vzpomínku na prázdninové sbírání s babičkou. Přesto — pokud chcete do zahrady něco, co má chuť, historii i budoucnost, zkuste novou odrůdu. Možná budete překvapeni, kolik lidí v okolí si řekne o odnož…
Tak co, komu letos angrešt zachutná? Podělte se v komentářích, která odrůda u vás nejvíc “jede”. A jestli máte tajný recept na koláč, klidně napište, rád vyzkouším — no, vy víte…
