Věděli jste, že běžná kávová sedlina z kuchyně má sílu, kterou vám s nadhledem závidí i soused, co si celý duben vozí pytle Urea z Hornbachu? Nedávno jsem totiž zjistil, že i odpad z rána dokáže ve vaší zahradě doslova drobné zázraky. Jen… není to tak jednoznačné. Možná si řeknete — káva, fakt? Ale ono to fakt funguje, i když někdy tak trochu zvláštně.
Proč vůbec zkoušet kávu v zahradě?
Na posledním rodinném grilování babička tradičně lamentovala: „Sousedka dává ke kořenům rajčat lógr, prej lepší jak NPK.“ Upřímně, sám jsem byl skeptický — v obchodech regály praskají pod váhou hnojiv, která slibují úrodu století. Jenže ekologických možností u nás v Česku moc není a ceny pořád lezou nahoru. A při tom, káva je skoro zadarmo — stejně by šla do odpadu.
- Obsahuje dusík — základní stavební kámen růstu každé rostliny
- Odpuzuje některé škůdce — slimáci ji většinou nechtějí, což potvrdila i paní z komunitní zahrady v Holešovicích
- Přirozeně provzdušňuje půdu — hlavně na těžších hlinitých záhonech
Kam s lógrém? A kolik ho vůbec použít
před pár týdny jsme to v našem chatovém okruhu řešili s kamarádem — on sype kávovou sedlinu pod rajčata rovnou, já ji radši míchám s kompostem, protože mám strach, že to přeženu. Zkušenost ukázala: ideální je rozptýlit na povrch půdy kolem rostlin slabou vrstvu (max. 0,5 cm), případně přidat do kompostu, kde akceleruje rozklad. Prý někdo zkoušel i na trávník — u nás v Brně to ale moc výsledků nepřineslo.
Výhody — i pár překvapení
Možná největší překvapení je, že kávová sedlina skutečně odpuzuje slimáky. Kolega ze Zbraslavi tvrdí, že od té doby, co to sype ke salátu, mají jeho záhony daleko víc klidu. Naopak, pokud si myslíte, že káva spasí vaše pokojovky — opatrně, u některých jsem pozoroval zpomalení růstu, jakoby jim to nevyhovovalo. Vlastně nikdo neví, jak přesně to „funguje“ na všechny druhy rostlin.
Další drobné plus: příroda si poradí s tím, co nestačíte spotřebovat. použijte lógr do kompostu — podpoříte mikroorganizmy a přirozeně zlepšíte život v půdě. Jen bacha, pokud nasypete velké množství na jeden záhon, může povrch vyschnout a vytvořit „krustu“, která vodu vůbec nepropustí. To už řešila i máma na chatě někdy na jaře.
Praktický postup: jak na to
- Sbírejte kávovou sedlinu průběžně — stačí malá miska v lednici, ať nesplesniví
- Nechte ji vždy mírně proschnout — snižuje to riziko plísní
- Kolem zeleniny (rajčata, papriky, dýně) lehce rozházejte slabou vrstvu, nikdy netvořte hromady
- Chcete-li vyživit kompost, nasypte tam celý týdenní sběr — mikroorganismy vám poděkují
- Pokud vás láká použít na trávník, zkuste radši jen na malém kousku — výsledky jsou fakt různé
Co raději nepokoušet?
Ač se o kávě na zahradě zpívá všude v blogosféře, ne každá rostlina ji ocení. Borůvky nebo azalky mají rády kyselou půdu, takže tam to sedí, ale třeba mladé sazenice nebo hrášek bych neladil vůbec — moc experimentování může spíš uškodit. A hlavně, nikdy nesypte lógr přímo do květináče k pokojovkám. Horší kvalitu substrátu vám pak dává poznat listy i kořeny…
Kávová sedlina — univerzální zázrak, nebo jen elegantní recyklace?
Můj soused říká: „Není to věda, prostě recyklace, co dává smysl.“ Nemám důvod mu nevěřit, i když chápu, že v Plzni nebo Ústí budou zkušenosti trochu jiné — půda, počasí, všechno hraje roli. Mně to několikrát pomohlo na rajčata i cukety, kolegyni v Praze na slimáky. Vlastně… není důležité, jestli je káva univerzální záchrana, nebo jen drobný pomocník. Dává smysl neplýtvat a zkusit, jestli vám náhodou nesedne.
Zkoušeli jste už taky kávu na zahradě? Nebo znáte jiný domácí trik? Pište do komentářů nebo rovnou pošlete fotku vaší úrody — upřímně mě to fakt zajímá. v každém případě — dejte kávové sedlině druhou šanci!
