Věděli jste, že polovina toho, co házíme do koše, by mohla místo toho zachránit naše jahody nebo rajčata? Nedávno jsme v chatu s kolegy rozebírali, jak si letos ušetřit pár stovek za hnojiva. Některé triky jsem znal, jiné mě fakt překvapily – asi bych se o ně měl podělit, než to zase zapomenu. zahrada z kuchyně, to je vlastně dost český styl přežití.
Co doma zbývá, to zahrada miluje
Mezi klasikou je třeba kávová sedlina. Možná jste slyšeli, že prý kyselejší půda sedí borůvkám a rododendronům. Jenže – k tomu, co dáváte na záhon, je dobré vědět, že většina zeleniny šálek kávy vážně nesnese. To mi připomněla moje máma – podle ní chtějí rajčata spíš skořápky a mrkev jen občas lógr. Vlastně jsem to zkusil loni – a výsledek? Jahody měly víc květů než obvykle, i když možná to byla jen náhoda…
- Kávová sedlina – podporuje růst květin, ale některé zeleniny ji moc nemusí
- Vaječné skořápky – dodají vápník, ochrání před slimáky
- Banánové slupky – skvělý draslík pro rajčata a růže
- Slupky od cibule – trochu mě překvapily, ale fungují proti škůdcům
- Lístky a slupky od brambor – pozor, jen kompostovat, přímo do záhonu bych to nedal, snad kromě hnoje
Jak na to v praxi – bez přehánění
Nevím, jak u vás, ale já občas ztratím motivaci po druhém týdnu. Klíč je v jednoduchosti: místo třídění do bioodpadu máte speciální kbelík na „zahradní zlatíčko”. Nasypte skořápky nebo kávu pod keříky a zalijte vodou – nic víc. Několik známých si dělá i „koktejl“: slupky z banánu naloží do vody na pár dní a tou pak zalévají zeleninu.
No, třeba to u vás bude fungovat líp – protože já si upřímně pamatuju spíš, kdy jsem kvůli zápachu skoro vyhodil kbelík dřív, než něco použil.
Opravdu to funguje? Anebo je to jen další babská rada?
Můj soused je v tomhle skeptik – prý „hrabání slupky je pro penzisty, profíci kupují NPK“. Ale když mi letos přebral první ředkvičky, moc se nebránil banánovému kompostu, co jsem mu nosil. Pravda je asi někde mezi: některé zbytky se opravdu vyplatí využít, jiné jsou spíš placebo. Ale v době, kdy se vše prodražuje a ekologie není jen reklama na bio, proč nezkusit staré fígle po prababičce?
Podle výzkumů VŠCHT Praha patří kuchyňský kompost mezi nejlevnější způsoby, jak zlepšit půdu bez toxických chemikálií. Banánové slupky obsahují cca 40 % draslíku. Skořápky zase doplňují vápník, ideální pro rajčata a papriky. Věřte mi, i když čísla nejsou vše, rozdíl je po sezoně znát – zahrada není jen laboratoř, ale i trochu magie.
Tipy: Jak na to bez zápachu a zbytečného nepořádku
- Skořápky před použitím nechte pořádně vyschnout – budou křupavější a neplesniví
- Banánové slupky nakrájejte na malé kousky – rychleji se rozloží
- Kávovou sedlinu nepřehánějte – jednou měsíčně fakt stačí
- Pokud kompostujete v bytě, zkuste bokashi – v našem čase teď dost letí
Vlastně se snažím říct – česká zahrada si vystačí s tím, co vaříme doma. Jen je třeba trochu trpělivosti a nebát se zkoušet. Pokud na to máte nervy, možná se vám odmění voňavější bazalka nebo sladší jahody. A pokud ne, aspoň ušetříte za pytlík hnojiva – v našem obchodě v Brně to už docela leze do peněz, fakt.
Máte nějaké nečekané triky s kuchyňskými zbytky, které vážně fungují? Dejte vědět do komentářů – každý máme trochu jiné zkušenosti, někdy pomůže i úplná maličkost… Tak v tom nejsme sami, no ne?
