Možná vás to taky zaskočí: podle ne úplně dávných studií Češi vyhodí ročně tuny skořápek, aniž by věděli, jaká je to pokladnice pro jejich květiny. Nedávno jsme to probírali v našem zahradnickém chatu — kolega tvrdil, že díky vaječným skořápkám má doma nejhezčí orchidej v paneláku. Zní to až podezřele jednoduše, ale v tom je celý fór. Skořápky totiž dokážou nahradit hnojiva, za která v hobby marketech zaplatíte půl výplaty.
Co vaječné skořápky vlastně umí?
Nechci tu malovat složité chemické vzorce — skořápka je hlavně vápník. Někteří tvrdí, že je to 90 % CaCO3. To v překladu znamená: pomáhá rostlinám s tvorbou pevnějších pletiv, zlepšuje pH půdy a brání kořenům „trpět“ kyselostí. Ještě lepší je, že když do květináče občas přidáte prostě podrťené skořápky, šetříte peníze i přírodu. A to už zní dobře.
Můj soused — fanatický pěstitel rajčat (vždy má nejlepší úrodu na sídlišti) — dokonce říká, že bez skořápek si nedovede sezónu představit. Přisypává je ke každému sazeničce hned na jaře. Pravda, já to zkouším teprve druhý rok — výsledky jsou vidět hlavně u muškátů. I když, možná mám prostě štěstí…
Jak skořápky správně připravit?
- Sběr: Skořápky opláchněte pod vodou a nechte vyschnout (jinak budou doma zapáchat – to znáte…)
- Drť: Když jsou suché, rozdrobte je mezi prsty, kladívkem, v hmoždíři nebo v sáčku válečkem na těsto.
- Použití: Podsypte tenkou vrstvu drtě přímo na povrch zeminy (funguje i pod kořeny při přesazování).
- Kombinace: Lze míchat s kávovou sedlinou — údajně tak odpuzujete slimáky a zlepšujete strukturu zeminy. Ale ruku do ohně za to nedám.
Nejen pro pokojovky a rajčata
Zajímavé — na minulém srazu v komunitní zahradě mi kamarádka říkala, že skořápky fungují i na zahradní růže „jako z časopisu“. Právě růže, ale taky bylinky nebo dokonce některé pokojovky (ty, co nesnášejí příliš kyselou půdu: fikusy, dracény, starý dobrý tchynin jazyk) budou rády.
na druhou stranu – citrusy nebo azalky si podle zkušeností kolegyň mohou právě na vápník v půdě stěžovat. Takže pokud si nejste jistí, raději začněte opatrně. Nebo si prostě přečtěte doporučení pro konkrétní druh květiny. Je to trochu loterie, ale kdo nic nezkusí…
Ekologie, úspora a minimum práce
Představa, že místo kupování další plastové lahve s „bio hnojivem“ stačí použít to, co už máte doma? To se líbí nejen mně, ale i celé mojí rodině — máma vždycky říká, že nejlepší je, co nic nestojí. Navíc, čím méně chemie v půdě, tím méně problémů pro včely okolo baráku. Tak nějak mi přijde, že tyhle osvědčené babské rady mají v Praze, Brně i Ostravě pořád místo – a to v době, kdy každý hledá zázraky v regálech supermarketů, prostě chcete zkusit něco starého a jednoduchého.
Může to být past?
samozřejmě, není zázračný návod na všechno. Pokud máte problém s vápníkem hodně chudou půdou, skořápky pomůžou. Ale očekávat, že rostlina začne kvést jako šílená přes noc — to je spíš pohádka. Taky záleží, jestli drtíte dostatečně najemno (velké kusy se rozkládají věky), a jestli to kombinujete s dalším organickým odpadem.
Ale víte co? Zkuste si jednou schovávat skořápky měsíc místo toho, abyste je vyhodili. Nejvíc překvapil můj vlastní pokus: na malém balkoně, kde věčně zapomínám zalévat, přežily letos balkonové jahody bez hnojiv poprvé za několik let. Možná náhoda, možná síla jednoduchých nápadů… v každém případě — zkusit to nic nestojí.
Chcete si ulehčit život?
Věřím, že i když nejste zahrádkářský nadšenec, začít můžete hned od zítřka. Skořápky se doma najdou v každé lednici. Pokud máte vlastní historku, co všechno vám doma skořápky vylepšily, klidně napište do komentářů nebo pošlete fotku! Hodí se vám podobné rady? No, třeba otestujeme příště zase nějaký další starý trik… v každém případě – zkuste to. Uvidíte za pár týdnů.
