Možná to ještě nevíte, ale ten zbytek kávové sedliny, co ráno zůstane ve filtru – to je malý poklad pro vaši zahradu. Nedávno jsem slyšel v našem panelákovém chatu, jak soused sází na starý dobrý kávový lógr místo drahých hnojiv. Ne každý by mu věřil, ale v poslední době se kolem toho rozjela doslova vlna zájmu. A není to náhoda: právě tento přírodní „odpad“ může vašim ovocným stromům přinést víc, než si myslíte – a navíc to nestojí ani korunu navíc.
Co se skutečně děje se stromy a kávovým lógrém?
Kávový lógr je bohatý na dusík, trochu draslíku a fosforu, a to jsou přesně ty živiny, které ovocné stromy (jabloně, třešně, meruňky) potřebují. není to sice zázrak, co změní vaši zahradu přes noc, ale krok správným směrem to je. Nedávno kolega v práci vyprávěl, jak jeho stará jabloň znovu začala plodit, když místo NPK použil obyčejný lógr z moka konvičky. Jasně, možná mu prostě letos přálo počasí, ale proč to nezkusit taky?
Jak lógr správně použít – aneb není lógr jako lógr
- Sbírejte lógr pouze z čisté černé kávy – Ideálně bez cukru, mléka a ochucovadel. Jinak můžete zadělat spíš na mraveniště než na úrodu.
- Nesušte do zásoby ve velkém pytli – Rychle zplesniví. Naopak rozprostřít na papíru, nechat proschnout a použít do týdne – tak to dělávám já.
- Posypte kolem stromů na jaře a na podzim – Stačí jedna, dvě hrsti kolem kmene na plochu, kde nejezdí sekačka. Příliš mnoho může kyselit půdu (ale v Čechách to až tak nehrozí, půda tu bývá spíš zásaditější).
- Nekombinujte s chemickými hnojivy bez rozmyslu – Měsíc tři zpátky soused „hnojil vším najednou“ a sklízí teď spíš extrémně zelené listí než ovoce.
V našem městě se množí i komunitní akce na výměnu lógru – nevím, jestli má smysl lítat s kýblem sousedů po sídlišti, ale na malou zahrádku to možná stačí.
Proč je káva pro stromy lepší než chemie?
Chemická hnojiva jsou sice rychlá řešení, ale často znamenají víc problémů pro přírodu – vyplavování do vody, ničení půdních mikroorganismů… Oproti tomu kávový lógr pracuje tak nějak v pozadí: přirozeně zlepšuje půdu, povzbuzuje žížaly (opravdu!), pomáhá mikrobiomu kořenů. A hlavně – neobsahuje škodlivé rezidua. Někdo říká, že toho nikdy nemáte moc, ale já bych byl spíš opatrný – třeba na menší zahradě bych nepraktikoval každý den.
Finta navíc: repelent proti škůdcům (možná…)
Na jaře řeší snad každý mšice a housenky. Četl jsem už několikrát, že posypání lógru kolem stromku, případně smíchání s dusíkatými „zelenými“ zbytky z kuchyně, může lehce odradit slimáky, mravence i hraboše. Už jsem to zkusil – efekt nic moc, avšak mouka moukou: bez chemie je to vždycky trochu pokus omyl. Možná tomu dáváte šanci spíš z naděje, než z přesvědčení… V každém případě – žádný strom tím neotrávíte.
Můj tip na závěr
Máte doma filtrační kávovar? Začněte „hnojit“ hned teď – první výsledky poznáte asi za sezónu, ne dřív. Pokud vám lógr zbyde víc, můžete ho přidat i do kompostu nebo pod keře, například rybízy. Když vás sousedi uvidí hrabat se v záhonech s usazenou kávou, ujišťuju vás – nebude to poslední otázka „co to vlastně děláte?“.
Máte vlastní zkušenost s lógrim u stromů? Napište do komentářů – kolik, kdy a jestli skutečně něco rostlo rychleji nebo víc. Každá zahrada je totiž úplně jiná a, kdo ví, třeba právě ta vaše se letos díky lógru promění ve skutečný sad. Anebo taky ne…
