Všimli jste si taky, jak banánová slupka úplně zaplavila české fb skupiny o pěstování? Všude rady — zalijte slupkou a úroda bude jako z pohádky. Jenže minulý měsíc jsem poprvé viděl, že už to fakt není trend číslo jedna. Možná to děláte taky, ale po mých ne zrovna epických výsledcích jsem začal hledat něco lepšího… a našel: dřevěný popel.
Proč už banánová slupka není to, co bývala
Někdo mi ve frontě v Bauhausu řekl — nikdy jsem si to neověřoval, ale zní to logicky: slupka banánu má sice draslík, ale jeho využitelnost pro rostliny je poměrně malá. Taky je tam spousta vlákniny, která se rozkládá pomalu, a mezitím můžete do hnoje přitáhnout mušky. Navíc v jistých městech, jako Brno, už dokonce ve sběrných dvorech uvažovali nad kompostováním banánových slupek jako rizikového odpadu. Zvláštní, že?
Dřevěný popel: stará škola, která funguje
Pamatuju si, jak děda vždycky sypal popel z kamen do zahrádky a smál se našim „moderním“ eko pokusům. Nedávno jsem se k tomu nápadu vrátil — byl březen, poslední zbytky dřeva do kamen, hodně popela, zahrada po zimě unavená. Tak jsem to prostě zkusil. No, úplně jiný level.
Jak dřevěný popel v praxi použít a na co si dát bacha
- Nasypte úplně studený popel — nikdy nečerstvý, fakt si nevzpomínejte na sousedovic požár minulou zimu
- Žádné uhlí ani lakované dřevo — čistý popel jen z přírodního dřeva
- Tak 1–2 hrsti na metr čtvereční a jemně zapravte
- Nepoužívejte na kyselomilné rostliny (borůvky, rododendrony, azalky) — kolegyně říkala, že jí borůvky po tomhle rašily jen jeden rok a druhý už nic
Proč zrovna popel?
Popel z přírodního dřeva (nejlépe z domácích stromů — lípa, dub, buk) obsahuje 10 až 35 % draslíku, plus také vápník, hořčík a trochu fosforu. Ideální pro rajčata, brambory, okurky, růže — všude tam, kde chcete pevné stonky a sladké plody. V chatu s partou zahradníků jsme dokonce probírali omezení slimáků — říkali, že kolem záhonů vrstva popela snižuje invazi o polovinu. I když, možná je to jen náhoda.
Kdy a jak často používat
Nejlepší je popel používat na jaře nebo podzim — prostě když je půda vlhká. Pokud popel rozhodíte jednou za měsíc během května-června, podle kolegy, co pěstuje rajčata u Hradce, pak prý žádné žloutnutí listů a úroda leze každoročně nahoru. Já tak disciplinovaný nejsem — dám to dvakrát nebo třikrát za sezónu a výsledek mě přesvědčil.
Co ještě vyzkoušet místo banánové slupky?
- Káva (ale s mírou, a ne na všechny plodiny, jinak kyselé jak ocet!)
- Vaječné skořápky — obsahují vápník, ale chtějí nadrtit a pořádně suché
- Kopřivová jícha — smrdí jak prase, ale na listovou zeleninu super
Moje tipy a závěrečné pochybnosti
Draslík je pro rostliny jak energie pro maratonce. Popel zdarma, stačí mít krb nebo známé na vesnici — v Praze je to už těžší, ale třeba máte chalupu. Nemusí to fungovat u každého — na Vysočině je třeba půda kyselejší, tak tam bych s popelem opatrně. Vlastně… každý si musí tu ideální variantu najít sám. A nebojte se smíchat více přírodních hnojiv, většinou si to sedne.
Vlastně… možná se banánová slupka ještě šikovně uplatní na kompostu (pokud vám nevadí mušky). ale popel — to je zatím můj hit sezóny.
Váš názor? Zkuste, co je vám blízké, a napište mi pod článek, jaký trik u vás letos zabral nejvíc.
