Setkání stoupenců Brexitu a politických komentátorů
Na posledním setkání evropských zastánců odchodu z EU bylo přítomno několik známých osobností. Mezi hosty v reprezentativních prostorách sekčního domu Johna Rees-Mogga v Westminsteru byli například Iain Duncan Smith, Bill Cash a John Redwood. Ti všichni patří mezi zastánce tvrdého Brexitu, kteří dříve často označovali evropskou integraci za překážku suverenity Velké Británie. Tento sraz organizovala skupina Bruges Group, jež slaví uvedení nové publikace s názvem “75 výhod Brexitu: Hmatatelné přínosy od odchodu z EU”.
Reakce na ekonomické dopady Brexitu
Rees-Mogg, jako spolupořadatel akce, byl v dobré náladě. Oslavoval nedávné projevy Keira Starmera, které označily škody způsobené Brexitem na britské ekonomice. Přestože členové Bruges Group vítali jakýkoli posun na politickém spektru směrem k otevřenější diskusi o brexitových otázkách, Rees-Mogg ironicky konstatoval, že Starmerovo přesvědčení, že návrat do EU by ekonomiku vyřešil, je stejně pravdivé jako všechny jeho ostatní výroky. Následně odešel do studia GB News, kde měl vystoupit v pořadu o stavu národa.
Vyostření debat o budoucnosti EU a Brexitu
Mnoho lidí spekuluje, zda opětovné otevření staré kauzy kolem Brexitu ze strany Labouristů opět rozdmýchá konflikty a polarizaci politické scény. Nejostřejší emoce v zemi vzbudila kampaň za odchod, jež byla založena na falešných tvrzeních, xenofobii a do jisté míry i nezávazné rétorice. Táhla nejen rodiny, ale také pracovní kolektivy a místní komunity, které si dodnes nesou následky tohoto rozkolu. Vyvolala nenávist vůči migrantům a chtíč po sebezáchově, jenž je zcela odlišný od předchozích politických bojů v zemi.
Očekávané i očekávané důsledky politických postojů
Navzdory bolestem, které odchod vyvolal u poražené strany, není zřejmé, že by většině voličů působil skutečnou radost. Mnozí stále pocítí jeho dopady v každodenním životě. Hlavními zdroji frustrace jsou nenávistná i zdánlivě populistická hesla typu “dostat zpět kontrolu” nebo symboly zdůrazňující “suverenitu”, které však pro její skutečnou podstatu nic neznamenají. Převládají obavy, že země si jen zhoršuje pozici ve světové ekonomice, zatímco například hrozba masivního přílivu tureckých migrantů nebo antiimigrační plakáty od Nigel Faragea stigmatizují celou politickou scénu. Nově zvolení politici označovaní jako reformisté často předvádí rasistické postoje, které by byly ještě před několika lety nepřijatelné i v řadách Konzervativní strany.
Stávající politická realita a otevřené otázky
Oficiální postoje Labouristů se v poslední době postupně mění. Přiznají, že Brexit způsobil „výrazné poškození ekonomiky“, zejména když poslankyně Rachel Reeves upozornila, že výdaje na kapitálové investice a dopady Brexitu mají větší dopad, než bylo původně odhadováno. Lídr Wes Streeting zdůraznil nutnost napravit ekonomické škody způsobené odchodem, zatímco David Lammy opakovaně odmítal vyloučit možnost definitivního návratu do EU, mimo jiné i s odůvodněním, že obchodní vztahy s Bruselem je třeba posilovat. Vláda zatím nechce měnit svou politiku, ačkoliv některé hlasy naznačují, že důležité je připravit společnost na složité kompromisy při zotavování z brexitové „pasti“.
Hledání alternativních modelů a budoucí směřování
Britská vláda je přesvědčena, že bezřetelně zdražující se ceny a rostoucí náklady na život jsou důsledkem odchodu z EU. Proto odmítá jakékoli obchodní dohody, které by mohly být vnímány jako méně riskantní nebo méně destruktivní. Naopak, modely jako Švýcarsko nebo Norsko jsou stále považovány za možná řešení, avšak za cenu vyšších finančních nákladů a omezení svobody pohybu osob. Většina voličů by měla být předem připravena na tuto realitu, pokud chtějí rozumně hodnotit dostupné možnosti.
Politická reakce a vnitřní diskuse
Konservativci si pochvalují, že Labouristé se dostali do pasti, kterou sami vytvořili. Média jako Mail a Telegraph spekulují o tom, že Starmer usiluje o „rozmotání“ Brexitu nebo že je v tajném spiknutí s skupinou “remainerů”. Nicméně veřejné mínění je nyní jasnější: podle průzkumů většina občanů považuje Brexit za katastrofu, a to 56 % vůči 31 %. Média se již téměř nedokážou najít kladné výsledky, které by mohly z Brexitu vytěžit, protože ztráty, jež přinesl, jsou příliš velké. Ekonomičtí experti jsou jednoznační: blokování obchodu s klíčovým partnerem – EU – povede ke zpomalení růstu, zvýšení životních nákladů i ztrátám v daňových příjmech, což potvrzuje i výroky částí Labouristů.“
Otázky budoucí politiky a strategické rozhodování
Opoziční strana nyní naznačuje, že je třeba přehodnotit přístup k Brexitu, podobně jako v případě zrušení limitu na počet dětí na dávky. Nicméně ztráta důvěry v odhodlání politiků je patrná, když mnoho voličů uvažuje o změně stranové příslušnosti směrem k liberálním, ekologickým nebo reformistickým uskupením. Schůzka prezidenta Zelenského, Merze a Macrona na nejvyšší úrovni ukazuje, že mezinárodní spolupráce zůstává klíčová, i když aktuální jednání o obranných příspěvcích Velké Británie a EU komplikují dohodové procesy, které jsou důležité pro životy milionů lidí.
Výzkumy a přehled o ekonomických dopadech
Naopak, některá fakta se jeví jako potvrzená: odchod z EU vede k poklesu HDP odhadovanému na 6–8 % od začátku odchodu do současnosti. To znamená ztrátu přibližně 240 miliard liber bohatství a kolem 90 miliard liber daňových příjmů ročně. Podle amerického Národního ústavu pro ekonomický výzkum je zřejmé, že vynaložené náklady výrazně převyšují jakékoli případné přínosy. Starmer v časopise Guardian zdůraznil, že hospodářské zájmy by měly být klíčové při jakékoli strategii obnovy a že nevhodná opatření, jako jsou obchodní bariéry, by mohly z dlouhodobého hlediska zranit růst.“
Závěrem
Nové postoje Labouristů mohou přinést určité uklidnění, avšak otázka návratu ke spolupráci s EU je stále otevřená. Mnoho voličů uvažuje o přechodu k jiným stranám, které zastávají otevřenější pohled na integraci a ekonomickou spolupráci. Politická scéna je v současnosti velmi proměnlivá, a ačkoliv některé otázky zůstávají nezodpovězené, jasné je, že současná politika i veřejné mínění směřují k hlubší reflexi a změnám, které mají souvislost s ekonomickými a strategickými zájmy Velké Británie.
