Kdysi bylo normální seknout po silném postřiku hned, jak se objevil slimák nebo mšice. Ale — všimli jste si, že v posledních letech o tom mluví čím dál míň lidí? Nedávno v našem chatu na Facebooku někdo poznamenal: „Dát si doma rajčata, když to celé postříkáš? No, nevím.“ A já taky nevím. Chemie je totiž v nemilosti a hodně lidí hledá přírodní a vůbec „nekorporátní“ řešení. Ale co z toho vlastně fakt funguje?
Proč už chemické postřiky nejsou „in“
- Cena — lahvička za dvě stovky a jeden deštík a je po efektu.
- Obavy ze zdraví — zvlášť když sklízíte na polívku pro děti.
- Nové trendy — všichni kolem pěstují bio.
Teď navíc všude slyším slovo „udržitelnost“. Můj soused z Brna mi před týdnem říkal, že se v jejich kolonii už postřiky vůbec nepoužívají – „kdyžtak přijdem o pár ředkviček, ale srdce klidný“.
Přirození nepřátelé — nejlepší obrana proti škůdcům?
Několik měsíců zpátky jsem na vlastní oči viděl, jak se pár berušek dokonale vypořádalo s kolonií mšic na mladých stromech. Stačilo od souseda přenést pár larev… a za dva dny nikde ani mšice.
Pokud chcete zkusit totéž, zaměřte se hlavně na:
- Berušky a zlatoočky — žerou mšice jak na běžícím pásu.
- Ptáci — menu pro straky: housenky, larvy i broučky.
- Žáby, ropuchy — za vlhkých večerů zlikvidují slimáky rychleji než Ferrero Rocher na návštěvě.
Jen malé varování – nalákat zlatooku není úplně snadný, chce to rozkvetlou louku za plotem, což v Praze nejde vždycky. Ale funguje to tam, kde ještě roste alespoň kopretina.
Přírodní postřiky: staré triky, nové výsledky
V naší rodině jsme vždycky používali kopřivový macerát. Ano, smrdí to jak rybářská taška po létě, ale mšice do dvou dnů mizí. Kolega z Plzně používá tabákový výluh, i když má trochu strach, že to zničí i užitečný hmyz.
- Kopřivový nálev – vmíchejte kopřivy do vody, nechte kvasit aspoň 24 hodin.
- Cibulový čaj — spařená nasekaná cibule, po vychladnutí stříkat na listy.
- Mýdlová voda — obyč řepkové mýdlo plus voda, funguje hlavně na mšice.
I když možná záleží na počasí — někdy zabere až druhá dávka. Nechci slibovat zázraky, člověk ušetří, ale ne vždycky příroda stihne reagovat rychleji než molice.
Mechanická ochrana a prevence — investice do klidu
Upřímně, nejvíce se mi osvědčila jednoduchá síť proti škůdcům na mladé saláty a kapustu. V Bauhausu za pár korun — rozvinete, připíchnete a housenky nemají šanci. A jasně, není to pohled na Versailles, ale na večeři jsou vlastnoruční saláty k nezaplacení.
Slimáky posbírám ručně večer s čelovkou. Už to beru skoro jako meditaci po práci… Kamarádka mi poslala tip na pivo do kelímků zakopaných v záhonu – nezkoušel jsem, píšou ale, že to fakt funguje.
Co na škůdce fakt neplatí?
Rád bych si ušetřil jedno zklamání, takže zmíním: ultrazvukové „odpuzovače“ za pětikilo z teleshopingu? Nevěřím, že to někdy v českých podmínkách zafungovalo. Možná v laboratoři, ale v běžné zahradě… no, vyzkoušejte a uvidíte.
Na závěr
Takže — pokud vás už unavuje řešit, jestli v rajčatech zbydou nějaké pesticidy, nebo hledáte důvod navíc, proč večer vylézt na zahradu — zkuste to letos jinak. Chemie není jediná cesta, i když někdy je to delší boj. Možná tomu stačí jen dát pár týdnů. no a jaké triky používáte vy? napište do komentářů, nebo rovnou pošlete fotku svého „bio“ úlovku, ať se inspirujeme navzájem…
