Představte si zahradu, kde místo štiplavého zápachu pesticidů ve vzduchu poletují motýli a bzučí včely. je to utopie? Asi ne, alespoň podle toho, co jsem na vlastní oči viděl u souseda v Kolíně — jeho záhony, bez chemických postřiků, letos doslova žijí. Nové metody pro přitahování užitečného hmyzu jsou přitom překvapivě snadné. A někdy opravdu levnější než “starý dobrý” postřik kupovaný na pumpě.
Proč se s chemií postupně loučíme — realita v českých zahradách
nedávno jsme v chatu řešili, proč se letos v některých sadech objevila tolik mandelinek a slimáků: většina účastníků simmeringovala fakt, že už chemie nefunguje jako dřív, nebo ji prostě nechtějí používat kvůli dětem a domácím mazlíčkům. Upřímně — trávník na kraji Říčan, kde si hrají kluci a pes, bych taky radši nestříkal ničím toxickým. Pokud máte podobné dilema, nejste sami: trend je jasný, příroda začíná vítězit nad chemickými řešeními.
Co vlastně znamená “užitečný hmyz” — je to i ten, co zaletí do limonády?
Každý snad někdy slyšel příběhy o včelách nebo slunéčkách. Jenže… užitečný hmyz je trochu širší pojem. Patří sem včely, čmeláci, pestřenky, zlatoočky, škvory — každého teď napadne aspoň jeden z těchto názvů ze slovníku našich babiček. Tihle drobní pomocníci opylují vaše jahody, papriky i rajčata a navíc likvidují mšice jako nic. Soused mi jednou ukazoval svůj malý hmyzí hotel za garáží a tvrdil, že díky němu rajčatům nevadilo ani šílené horko loňského července — těžko říct, jestli je to jen náhoda, nebo fakt.
Jak na to — jednoduché postupy, které zvládnete i bez “zlatých” rukou
Možná jste už slyšeli tu radu “prostě zasaďte více květů”. Je to pravda, ale má to háček — měsíček a levandule nejsou samospásné. Vybral jsem pro vás čtyři jednoduché triky, které se fakt osvědčily v naší komunitní zahradě ve Strašnicích:
- Diverzita rostlin → Kombinujte luční kvítí, bylinky (dobromysl, tymián) a zeleninu. Pestrost přitahuje různé druhy hmyzu — každý si tu najde “to svoje”.
- Hmyzí hotel → Starý špalek, cihly s dírami nebo svazek rákosu a máte hotovo. Stačí srolovat kus plátu a pověsit na slunce na jižní fasádu.
- Ponechte “nepořádek” → Některé druhy hmyzu milují staré větvičky, kůru nebo hromádku kamenů. Takže letos jsem část zahrady prostě nechal být — a už v květnu tam bydlely škvory.
- Voda → Pár misek s vodou s kamenem na doletově bezpečné místo ochrání opylovače ve vedrech.
Tahle čtyřka u nás opravdu fungovala — i když některá řešení působila na první pohled dost “punkově”. V noci jsem slyšel, jak včely bzučí u levandule, a ráno zase škvory v malinách. Možná to není esteticky úplně “ideál”, ale měl jsem méně mšic a úroda vyšší než loni.
Kdy přijdou první výsledky a co (ne)čekat?
Bude to znít legračně, ale trpělivost se tu fakt vyplácí. První čmeláky jsme na bylinkách viděli zhruba měsíc po tom, co jsme instalovali hmyzí hotel a přestali kosit “na hladko”. Máma mi vždycky říkala, že “s přírodou se nespěchá” — i když letos to, pravda, trvalo o dost kratší dobu než čekala. Soused v Mělníku říkal, že u něj se hmyzí “nával” dostavil až po dvou sezónách, možná záleží na lokalitě a počasí. v každém případě, chce to vytrvat a moc nečekat zázraky přes noc.
Kdy má tahle metoda smysl a kdy už ne?
nechci vám mazat med kolem pusy — pokud máte úplně “sterilní” zahradu na sídlišti nebo v centru města, možná to bude běh na dlouhou trať. Ale i za těchto podmínek můžete začít — prostě zvolte “mini verzi”: bylinky na balkoně, hmyzí domek a miska s vodou. Výsledek? Kolega z práce tvrdí, že díky balkonovým květinám sklízí letos daleko víc paprik než loni. Pravda, v paneláku je radost z každého opylovače prostě větší.
Co dál? Udělejte si vlastní pokus…
No a teď už je to jen na vás. Zkuste v jedné části zahrady (nebo třeba na parapetu) nechat přírodě trochu volnosti a uvidíte, co se za pár týdnů stane. Možná příští rok pošlete fotku svých rajčat i vy do našeho zahrádkářského chatu. A pokud máte už nějaký trik ověřený, napište do komentářů – každý tip se počítá. Však — v přírodě nikdy není nic úplně dokonalé, to je možná to nejhezčí.
