Zkuste si představit ranní kávu v kruhu rodiny — a žádné lítání se zálivkou mezi rajčaty. podle statistik Češi ročně spotřebují přes 100 litrů vody na metr čtvereční skleníku, ale chytré technologie to umí stáhnout třeba na polovinu. Chytré skleníky, automatické závlahy, aplikace, které hlídají vše za vás… možná trochu sci-fi, ale teď běžná realita, hlavně pokud sledujete, jak soused na chatě už druhý rok nesáhne na hadici.
Jak vlastně chytrý skleník funguje?
V jádru je to trochu jako mít skrytého zahradníka, kterého nikdy nevidíte, ale vždycky ví, kdy a kolik mají dostat okurky pití. Senzory měří vlhkost půdy, teplotu vzduchu a někdy i světlo. Napojíte skleník na obyčejný sud s dešťovkou, přichytíte pár hadiček — a můžete jet na týden na Sázavu bez stresu, že vám papriky uvadnou. Když jsme to letos v dubnu zkoušeli u tchána u Klatov, přišel první šok: rajčata šla nahoru, ale spotřeba vody spadla skoro na třetinu. Magie? ne, jen dobrá technika.
Co všechno chytrý skleník zvládne?
- Automatické zavlažování podle potřeb rostlin (žádné přelévání ani vysychání)
- Ovládání přes mobil — v podstatě když sedíte ve vlaku, můžete jedním klikem „zalít“
- Záznam dat: aplikace vám ukáže, kdy byla poslední zálivka, jak moc rostliny „pily“, a jestli je uvnitř moc horko nebo chladno
- Možnost napojení na chytrou domácnost (to už je vyšší dívčí, ale kolega to má a fakt to žije)
Je fér říct, že propojení všeho přes Wi-Fi občas zlobí — minulý měsíc jsem kvůli dodávce internetového signálu absolvoval akrobatické vystoupení na střeše kůlny. Ale když vše běží… Připomíná to trochu simulátor farmáře z počítače, jen místo pixelů sklízíte opravdová rajčata.
Ušetříte vodu i energii — hlavně pokud jste z Česka
Když prší, systém sám přeskočí z rozvodu vody na dešťový sud. U nás v Plzni během sucha poznáte každý ušetřený litr — a voda už dávno není levná (pamatuju, jak to babička vždycky měřila „po hrsti“, dneska to počítá aplikace).
Navíc, v chytrém skleníku většinou nehledáte jen vyšší výnosy — jde o čas. Nepamatuju si, že bych za poslední dva měsíce stál s hadicí déle než pět minut týdně. A i když si nejsem jistý, jestli to bude bavit úplně každého, komu chybí „rituál zalévání“, většina lidí v našem chatu už techniku zavedla.
Kdy se do toho pustit (a co vás může překvapit)?
Asi největší překvapení: instalace není zázrak, kterým vše změníte na jedno kliknutí. Je nutné trochu si pohrát s nastavením, občas něco dokoupit — a hlavně sledovat, jestli se vám neucpávají trysky (to mi loni rozházelo saláty na celý týden). Pokud ale zvládnete smontovat IKEA poličku, tohle je docela podobný level potíží.
Každopádně už i ve větších zahradnictvích od Brna po Liberec nabízejí hotové balíčky, kde vám poradí, jak rozchodit verzi přesně na vaši zahradu. Cenovka? Záleží, od tří tisíc po nekonečno… Za sezonu se vám to ale začíná vracet.
Chytré skleníky v Česku — trend, nebo bublina?
Zatím to nevypadá, že by šlo o nějakou hipsterskou výstřelku — spíš se to tiše rozšiřuje mezi chalupáři i mladšími rodinami. Můj soused, dřív zarytý odpůrce „všech těch aplikací“, teď slibuje, že si příští rok pořídí už druhou jednotku. Možná to nebude řešení pro každého, hlavně pokud zahrada znamená pro vás útěk od techniky. Ale kdo chce reálně šetřit — a klidně si vyrazit pryč na víkend — bude asi mile překvapen.
V každém případě, pokud máte chuť něco na zahradě vylepšit — nebo prostě jen ušetřit vodu a nervy během léta — tahle technologie už není sci-fi. Nechám to na vás. A pokud jste už něco zkoušeli, napište svoji zkušenost do komentářů… nebo alespoň pošlete fotku úrody!
