Věděli jste, že i typická „paneláková” rajčata se dnes pěstují v inteligentních sklenících, kde hlavní práci odvádí mobil a čidla? Klasický pohled — děda s konví v holinách — už pomalu mizí z českých zahrad. A důvod? Překvapivě prostý, i když přiznávám, na první pohled to vypadá trochu jako sci-fi.
než si dnes postavíte skleník, budete muset rozhodnout, jestli vám bude stačit ta stará konstrukce z OBI, nebo půjdete do něčeho, kde vám zeleninu na noc hlídá aplikace. A má to pár dost dobrých důvodů…
Co vlastně dělá skleník „chytrým”?
Ale vážně, není to jen další krabička na zahradě, kam si dáte muškáty. Chytrý skleník — nebo „inteligentní skleník”, jak psali nedávno v našem chatu zahrádkářů — je systém. Klasiku nahradily senzory na teplotu, vlhkost nebo CO₂, automatické zavlažování, chytré řízení větrání i žaluzie na aplikaci.
Když si vyberete lepší variantu, hlásí vám chyby na mobil a pošle push notifikaci: „Pozor, málo vlhkosti — chce to zalít.” Moje zkušenost? Stačí jít včera na pivko, neřešit a ráno to za mě řídil systém. Zásadní změna proti roku 2004, kdy jsme ještě tahali kýble a polévali okurky ručně.
Proč klasika ztrácí body?
- Úspora času: Chytrý skleník fakt šetří čas. Vážně jsem si ověřil — v létě stačí 10 minut týdně, zbytek jede sám.
- Stabilnější klima: Senzory fakt hlídají, když se mění počasí. Souseda letos zklamalo, že při červnovém výkyvu měl plíseň na okurkách, zatímco já měl veselo.
- Méně plýtvání vodou a energií: Když víte, kolik a kdy zalévat, nespotřebujete zbytečně litr vody navíc. A to už je v našich podmínkách — nevím, jak v Bruntálu, ale u nás v Mělníku letos vody málo…
- Vyšší úroda: Tahle věta zní jako reklama, ale většina známých to potvrdila. Opravdu jim vyrostlo víc rajčat i paprik. No, možná jsme jen měli štěstí.
Příklady z regionu: Tohle už není jen hračkářství
Na podzim jsme s Petrem v Ostravě navštívili projekt UrbanFarm. Mají tam skleník plný technologie — vlhkoměry, chytré řídicí jednotky od firmy Agdata, i LED osvětlování podle programu. Prý si dnes objednáte rajčata ze skleníku a za dvě hodiny jsou v obchodě na Karolině. Kolega ze Zlína se dokonce chlubil, že v jejich vesnici už mají samosběr salátů z podobného systému.
Je to trend — i Tesco v Praze-Letňanech zkouší pěstovat bylinky ve skleníku, kde vše se řídí přes tablet. Někomu to může připadat zbytečné, ale… když vám jednou ušetří celou úrodu před krupobitím, pochopíte.
Vyplatí se vám investice do chytrého skleníku?
Není to úplně levná sranda. Malý systém koupíte okolo 14 tisíc, profi varianty i za 50 tisíc. Já jsem se hodně rozhodoval — stojí to za to, nebo ne? Vše záleží na tom, jak často chcete jezdit na chalupu, kolik zeleniny vypěstujete a jak moc vás to baví.
Moje máma by řekla: „Dobrý skleník poznáš až při první letní bouřce.” A něco na tom je. Pokud volíte mezi pohodlím a tradicí, zkuste aspoň hybrid: klasický skleník s chytrým zavlažováním. To stačí většině lidí — a víc času na grilovačku. no, vyzkoušejte a uvidíte sami.
A co vy? Klasika, nebo už taky mobil a senzory?
Váš tip je zlatý. Dejte mi vědět, jaké zkušenosti máte vy — máte doma chytrý skleník, nebo vám pořád stačí konvička? Pište do komentářů, nebo se stavte v pátek na farmářských trzích v Plzni — rád to proberu osobně. Všechny rady — i ty staré od babičky — se hodí, protože, přiznejme si, nikdo nechce skončit s prázdným záhonem.
V každém případě, ať už volíte jakoukoliv cestu, hlavní je mít z pěstování radost a alespoň trochu zálesáckého ducha. v tomhle je staré i nové vlastně pořád stejně důležité.
