Pojďme si to říct na rovinu: inflace dělá z našich rozpočtů trhací kalendář. Když vidím ty ceny v obchodech, mám pocit, že se nám úspory rozplývají pod rukama. V posledních letech jsem jako editor sledoval desítky „zaručených“ rad, jak ušetřit, ale většina z nich byla buď neúčinná, nebo tak nudná, že jsem u nich nevydržel. Pak se mi ale dostal na stůl e-mail. Rodina z Moravy v něm popisovala, jak díky jedné nenápadné, ale disciplinované metodě ušetřila za rok přes 30 000 korun. A ne, nejedná se o vaření z hlíny nebo o vypínání lednice.
Tento systém není o drastickém omezování, ale spíše o chytrém mapování. Věděli jste, že většina z nás utratí více než 15 % svého příjmu za malé, nepodstatné nákupy, které bychom za měsíc nedokázali vyjmenovat? Právě na to se tahle metoda zaměřuje.
Zapomeňte na striktní rozpočty: Představujeme „Pravidlo prázdné kapsy“
Většina lidí při slovech „rozpočet“ nebo „šetření“ okamžitě rezignuje, a já to chápu. Kdo má čas každý den sledovat tabulku v Excelu? Rodina Novákova (jméno je samozřejmě změněné) to vyřešila jinak. Nazvali to „Pravidlo prázdné kapsy“ (The Empty Pocket Rule) a funguje v několika jednoduchých krocích, které se zaměřují na psychologii utrácení.
Krok 1: Oddělení „velkých“ a „malých“ peněz
Základní myšlenka je taková: veškeré pravidelné platby (hypotéka, nájem, energie, spoření) a velké plánované nákupy zůstávají na hlavním účtu. To je „účet velkých peněz“. Důležité je si stanovit reálný denní limit pro drobné výdaje – kávu, oběd v práci, parkování, impulzivní nákupy v drogerii. Řekněme 300 Kč na dospělého.
Tyto peníze pak převedete na sekundární, ideálně prepaid kartu nebo samostatný účet, který nazvete „účet malých peněz“. Do hlavní peněženky byste neměli sahat na nic jiného než na tuto kartu.

Krok 2: Pětidenní úsporný cyklus (Klíč k 30 000 Kč)
Tohle je ta nejpřekvapivější část, kde Novákovi získali největší náskok. Namísto, aby se snažili šetřit každý den, rozhodli se šetřit v pětidenních cyklech. Pokud v průběhu pěti dnů utratili méně, než je stanovený součet denních limitů (např. 5 dní x 300 Kč = 1500 Kč), celý zbytek si okamžitě převedli na investiční nebo spořicí účet, ze kterého by se peníze hůře vybíraly.
Kouzelné na tom bylo, že se nesnažili omezit se každý den, ale sledovali spíše týdenní cíl. Pokud si dali v pondělí dvě kávy a utratili 450 Kč, museli být disciplinovaní ve středu nebo čtvrtek. Psychologicky to fungovalo lépe než neustálé sledování každé koruny.
„Zjistili jsme, že když jsme měli pocit, že hrajeme ‘hru na převedení’, měli jsme větší motivaci. Chtěli jsme vidět, kolik dokážeme poslat pryč. Bylo to 900, 1500 nebo 2000 korun za pět dní? Z nudné povinnosti se stal sport,“ popsala paní Nováková pro náš server.
Krok 3: Pravidlo 48 hodin pro „chci“ položky
Tohle už je spíše známý, ale esenciální dodatek. Novákovi zavedli přísné pravidlo: pokud se nejedná o spotřební zboží nezbytné pro přežití (potraviny, drogérie), každá položka, kterou „chcete“ (nové tričko, doplňky do domácnosti, kniha), musí počkat 48 hodin. Pokud po dvou dnech stále cítíte, že ji potřebujete, teprve potom použijte peníze z „účtu malých peněz“.
Přes 80 % impulzivních přání se po uplynutí 48 hodin rozplyne. To je prostý fakt. A každé takové odmítnutí znamená další úsporu, kterou můžete převést ve zmíněném pětidenním cyklu.

Proč to u nás funguje a u amerických tipů ne
Mám pocit, že tuzemské finanční tipy bývají často příliš obecné, nebo naopak nefunkční v našem prostředí. U Novákových se mi líbilo, že to vzali pragmaticky. Neřešili, zda je lepší Rohlík.cz nebo Lidl. Řešili strukturu vlastního utrácení.
Podle jejich evidence ušetřili Novákovi za kalendářní rok celkem 31 870 Kč. A co je nejdůležitější – neomezili se v kvalitě života. Stále si dopřáli dovolenou, chodili do restaurací, ale pečlivě omezili neviditelné úniky peněz, které dělají právě ty malé kávy „s sebou“, nebo zbytečné hračky pro děti, které je baví pět minut.
V roce 2026 už prostě nemůžeme spoléhat na to, že se zlepší situace. Musíme zlepšit naše metody. A tohle se zdá být nejschůdnější cesta pro každého, kdo nemá rád tabulky, ale potřebuje viditelný výsledek.
Závěrem: Malá změna, velký dopad
Přiznejte si to: ušetřit 30 tisíc korun za rok už je dostatečný základ pro slušnou dovolenou, nebo slušný investiční vklad, který už začne pracovat i s úroky! Nemusíte hned zavádět toto pravidlo na sto procent. Zkuste si tento pětidenní cyklus po dobu jednoho měsíce. Schválně, kolik peněz se vám podaří převést na spořicí účet. Možná budete překvapeni, kolik tisíc vám proteče kapsou, aniž byste si toho byli vědomi.
Jaké jsou vaše nejoblíbenější tipy na nevšední šetření? Dejte mi vědět v komentářích – rád se inspiruji a třeba i vyzkouším!









