Všichni známe ten scénář. Léto v plném proudu, rajčata už skoro červenají, a vy si řeknete – zavřu skleník, “ať se tam drží teplo.” Nedávno mi soused u piva říkal, že to tak dělá každý rok. Ale co když tím vlastně sami sobě (a svým rostlinám) dost škodíte? To, co se děje uvnitř zavřeného skleníku v parních týdnech, je… no, ne úplně idylka, i když tak na první pohled vypadá.
Proč tolik lidí zavírá skleník?
Můj děda, typický Moravák, mi vždycky říkal – “teplo je základ úrody.” Tak ho neposlouchejte slepě, prosím. Často si myslíme, že rostliny chtějí co nejvíc horka. Sledujeme noci, bojíme se průvanu, rajčata opečováváme jako mimina. V praxi to ale kolikrát může působit víc škody než užitku.
Jaké teploty jsou vůbec normální?
Reálně jsem si to měřil – mělo by tam být tak 22–28 °C ve dne, v noci klidně méně. Jenže když necháte přes poledne skleník zavřený, teploměr mi ukázal klidně 38°C, někdy i víc! Zkusil jsem to změřit předloni v červenci a byla to menší sauna než v lázních Poděbrady. V tu chvíli se uvnitř začíná něco dít.
Co rostliny “prožívají”?
- Stres z horka – listy uvadají, rajčata praskají. V našem chatu zahrádkářů to loni řešila snad půlka lidí.
- Plísně – překvapivě, v dusnu se šíří rychleji. Kolega z práce měl úrodu pokrytou šedou plísní ještě před dovolenou.
- Snižuje se úroda – rostliny přestanou růst normálně, plody zůstanou malé nebo “moučnaté”.
Obyčejný “parák” v létě – a co s tím
Pár let zpět (myslím, že v roce, kdy byl v Brně ty šílený vedra) jsem si všiml: pokud nechám skleník tři dny zavřený, zálivka je stejně k ničemu. Vlhkost se sice drží, ale plísně slaví party. V podstatě dusíte nejen rostliny, ale i sebe, když tam vejete zkontrolovat papriky.
řešení je přitom jednodušší, než se zdá:
- Větrat vždy, když teplota venku přesáhne 25°C (otevřená střecha, dveře, klidně ventilace – prodávají je třeba v Obi nebo Mountfieldu).
- Květiny zalévat buď ráno, nebo večer – jinak se zbytečně odpaří většina vody.
- Pokud musíte odjet, poproste souseda, ať skleník aspoň otevře – u nás to zabralo i jen na pár hodin denně.
Mýty a praktická zkušenost
Mám pocit, že tenhle omyl se dědí jako zástěra po babičce. “Skleník udržuj zavřený, ať je tam horko!” – radí každý druhý. Ne vždycky to funguje. Když jsme to oponovali v našem chatu, ukázalo se, že spousta lidí nechtěně vlastní úrodu – jak to říct slušně – vaří. pak se diví, že rajče suchý, papriky hořký. Možná máte s tím taky zážitek…
Dá to fakt práci to hlídat?
Abych byl upřímný, ze začátku mě to prudilo – pořád kontrolovat, otvírat, zabouchávat okýnka. Ale od doby, kdy jsem pořídil jeden docela pitomý automatický píst z Hornbachu (stál asi 500 Kč), dost se mi ulevilo. Dnes už to řeším jen, když má přijít fakt extrém. Nechci slibovat zázraky, ale od té doby méně nemocí, víc rajčat – i když možná mám jen víc štěstí, co já vím.
Co byste měli zkusit už dneska?
- Zkontrolujte si, na kolik stupňů vám skleník vyleze kolem poledne.
- Napište kamarádovi, co má skleník, a poptejte se, jak to řeší – někdy inspirace přijde nečekaně.
- Přemýšlejte, jestli se vám investice do základní ventilace nevyplatí.
Vlastně stačí zkusit tohle jedno léto. Pokud budete větrat pravidelně, ve finále se úroda fakt zlepší. Možná mám ale jen štěstí… V každém případě, napište do komentářů, jestli vám to fakt pomohlo, anebo jestli u vás platí nějaké pradávné “babské” pravidlo, na které nedáte dopustit.
vždyť řešit skleník v létě je prostě naše regionální kuriozita… Nu, vyzkoušejte — a dejte vědět.
