Možná to znáte: je sobota ráno, rychle chcete stříknout balkonové rajčata proti mšicím a máte pocit, že to stejně nemůže uškodit. Jenže pak najednou – listy žloutnou, květy opadávají a vy nechápete, kde se stala chyba. Vypadá to jako drobnost, ale načasování postřiku na rostlinách není jen detail. Nedávno jsme to řešili v našem zahrádkářském chatu – a výsledky byly upřímně řečeno dost různorodé…
Kdy je postřik skutečně průšvih?
Největší problém přichází ve chvíli, kdy stříkáte, když praží slunce. Vysoké teploty způsobí, že kapalina „spálí“ listy – přitom to není vždy hned vidět. Já jsem to jednou zkusil u růží po obědě, zrovna bylo 30 °C. listy nejdřív ztmavly, pak se na nich objevily fleky. Kolega z práce potvrdil, že je lepší ráno nebo večer – a to hlavně u citlivějších druhů.
A pozor, některé přípravky mají opravdu striktní časování (herbicidy hlavně), jinak můžete zahubit celou záhonovou party. Pokud máte bio varianty (mýdlové roztoky, domácí směsi), bývají šetrnější, ale ani ty nerozhání horko nebo déšť…
5 konkrétních důsledků, které nejčastěji hrozí
- Popáleniny na listech – typicky za jasného poledního slunce, listy se zabarví do hněda, kroutí se a postupně opadávají.
- Snížená účinnost postřiku – když stříkáte před deštěm, účinná látka se spláchne a můžete začít znovu. Když je příliš teplo, odpaří se.
- Stres rostliny – slabší kvetení, opad plodů, náchylnost k nemocem. Často mi psali lidé, že dva dny po postřiku jim zelenina začala vadnout.
- Ohrožení užitečného hmyzu – pokud stříkáte dopoledne, kdy lítají včely, můžete jim uškodit víc než škůdcům.
- Snížená úroda – zní to přehnaně, ale soused stříkal jabloně minulý rok v poledne a sklizeň byla poloviční. Možná náhoda, možná ne…
Jak správně načasovat postřik? Praktické tipy ze života
Měsíc zpátky jsem mluvil se starším zahrádkářem z jižní Moravy. Říkal: „Jestli chceš zdravý rajčata, stříkej až po západu slunce nebo brzo ráno. Ideálně bezvětří, žádný deštík na obzoru.“ A opravdu – od té doby, co to dělám, jsou listy čisté, žádné fleky navíc.
Zároveň je dobré nedělat postřiky zbytečně často – někdy stačí mechanicky odstranit škůdce nebo vyzkoušet přírodní preparáty (kopřivový výluh, odvar z cibulových slupek). Ale i u nich platí: stříkat radši v klidu, bez přímého slunce.
Co ještě sledovat?
Vyplatí se kontrolovat počasí – hlavně vítr, vlhkost a teplotu. Déšť udělá z postřiku promarněnou snahu, u větru navíc osprchujete i sousedovu mrkev (a to vám fakt neodpustí). Nejste-li si jistí, jestli postřik nepřepálíte – zkuste nejdřív jednu rostlinu, pár dní pozorujte a pak pokračujte.
A ještě jeden tip z minulého týdne: přečetl jsem, že většina listových postřiků je účinná hlavně na spodní straně listů, protože tam sedí většina škůdců a zároveň slunce tolik nepálí. Tuhle drobnost mi nikdo nikdy neřekl – už ji neopomenu.
Všechny rady dohromady: stručný check-list
- Stříkat časně ráno nebo po západu slunce
- Sledovat počasí – vítr, déšť, teploty
- Nebát se zkoušet nejdřív jen na části rostliny
- Opatrně s dávkováním přípravků
- Nezapomínat na spodní strany listů
Vím, že ne každému to bude fungovat stejně – možná máte jiné zkušenosti, možná vám suché léto letos zamíchá kartami. Ale lepší chybovat v malém, než přijít na podzim o celou úrodu. V našem chatu se o to pořád přeme…
A vy? Jaký největší postřikový přešlap se vám povedl? Klidně napište do komentářů nebo to hoďte do svého chatu – aspoň ostatní budou připravenější…
