Možná jste to už taky zažili: koupili jste nová hnojiva, byli jste nadšení z toho, jak vaše rajčata nebo okurky porostou — a pak najednou listy žloutnou, keříky vadnou a úroda mizerná. věřte mi, v našem zahrádkářském chatu se to pravidelně řeší. A přitom skoro každý zná slavné pravidlo „hnojit s rozumem“, ale málokdo ho úplně chápe.
Takže co se vlastně stane, když to přeženete? Upřímně, některé výsledky vás mohou fakt zaskočit — ale začneme postupně.
Proč chceme hnojit pořád víc?
Mám pocit, že Češi milují vlastní zeleninu možná víc než pivo z Přerova. Nedávno mi babička říkala, že „čím víc kompostu, tím lepší země“. Možná… ale každý balkonový rajčatník vám potvrdí, že občas méně je fakt více.
V našich podmínkách je pokušení přidat „ještě trochu pro jistotu“ obrovské. V regálech v Hornbachu — mrkněte sami — je teď snad 27 typů hnojiv na všechno možné, od borůvek po levanduli.
První signály přehnojení: není to vždycky na první pohled
- Listy začínají žloutnout — ale uprostřed léta by měly být zelené jak lipový med.
- Objevují se popáleniny nebo hnědé skvrny — tohle poznáte, věřte mi, podle zvláštní „spálené“ vůně.
- Rostliny rostou rychle nahoru, ale slabě, téměř padají — klasické „přefouklé“ kedlubny.
- Zemina je místy bílá, někdy i krystalizuje — to není sníh, to je přebytek solí!
Osobně jsem si jednou na jaře postavil nové truhlíky (taky v Brně, kdyby to někoho zajímalo), přidal dvojnásobek dávky granulovaného hnojiva. Výsledek? Saláty přežily tři týdny, všechny cukety šly do kopru. v tomhle směru mám dost drahé zkušenosti.
Co vlastně hnojivo dělá? A co když je ho moc
Hnojivo by mělo dodat živiny — dusík, fosfor, draslík. Super. Problém je, že když to nakrmíte moc, rostliny se „spálí“. Kořeny odmítají absorbovat vodu, ionty soli je vysušují, mikroorganismy v půdě vymírají… zní to děsivě a vlastně i je.
A je tu ještě jedna věc: přehnojená zelenina často chutná hůř. Tohle mi nedávno potvrdil kolega z Plzně, že jeho „extraboostované“ ředkvičky byly hořké jak káva z nádraží v Pardubicích. A kořenová zelenina málo skladovatelná, hnije rychle. Tohle třeba v supermarketech nikdy neřeší, ale domácí úroda vás moc neodmění.
Co s přehnojenou zahradou? Praktické tipy
- Zalévejte, zalévejte, zalévejte — voda naředí koncentraci živin, spláchne přebytečné soli. I několikrát týdně, zejména při vedru.
- Nepřidávejte další hnojivo — i když to svádí, chvíli nechte zem „odpočinout“.
- Přidejte kompost nebo rašelinu — pomohou rostlinám regenerovat a půdu stabilizují.
- Pokud je vše špatně — někdy prostě začínat znovu není ostuda… no, znáte to.
Možná jsem trochu extrémista, ale od té doby používám obyčejné slepičince a dávám si větší odstup mezi dávkami. No a migruji s hnojivy do různých koutů zahrady, aby půda nikdy nebyla „přesycená“ na jednom místě.
Takže, kde je ta správná míra?
V podstatě — méně bývá opravdu více. Sledujte rostliny, testujte půdu (v každém zahradnictví mají proužky za pár korun), hlavně se řiďte selským rozumem. Hnojit podle návodu je základ, nevěřte, že „dvojitá dávka, dvojitá úroda“ platí vždy.
Pokud si nejste jistí, zkuste si udělat malý deník — zapisujte, co jste kdy a čím přihnojili, výsledek vás často překvapí. A nebojte se konzultovat s ostatními: v našem uhlířském chatu jsme už pár zahrad díky společným radám „zachránili“…
Vlastní zkušenosti jsou ale k nezaplacení. a taky člověk vždy něco zkazí, tak to prostě je.
Přehnojení v zahradě — normální průšvih, který jde řešit
Takže — pokud teď přemýšlíte, jestli jste to s hnojivem nepřehnali, mrkněte na listy, hledejte první příznaky a rozhodně nezoufejte. I zkušený zahrádkář z Vinohrad udělá tuhle chybu aspoň jednou za sezónu. Máte-li svoje tipy nebo zkušenosti, napište je do komentářů nebo je pošlete do našeho „Zahrádkářského klubu na FB“ — protože sdílená katastrofa je půlka katastrofy. v tom je to kouzlo domácí zeleniny…
