Možná jste už slyšeli, že banánové slupky jsou v kompostu takový malý zázrak. Ale je to fakt, nebo jen jedna z těch zahradnických pověr, co kolují po chatařských fórech? Nedávno jsme to rozebírali v našem domovním chatu — někdo tvrdil, že slupky všechno zrychlují, jiný naopak varoval před plísněmi. Tak jsem si řekl, že to vezmu pod lupu. A hele, výsledek je docela překvapivý.
Potravina, co nekončí v koši
Banány dnes kupuje skoro každý — v Lidlu bývá akce skoro týden co týden. Podle statistik ČR se ročně sní přes 70 tisíc tun banánů. To je fakt hromada slupek. Měsíc zpátky jsem s dětmi zkoušel separovat bioodpad — slupky z banánů byly asi každý druhý den.
Když slupku hodíte rovnou do kompostu, dáváte tam v podstatě přírodní multivitamin. banánová slupka je bohatá hlavně na draslík a trochu hořčíku, najde se tam i vápník. Právě draslík rostliny úplně zbožňují — podporuje květenství i plody. Slupka se navíc rozkládá poměrně rychle (aspoň ve srovnání s citrusovou kůrou, co vám v kompostu může zůstat i rok).
Dobrá zpráva: plísně většinou nehrozí
Znám pár lidí, co se bojí dávat slupky do kompostu, protože „začnou plesnivět“. Upřímně — stane se to hlavně, když celý kompost necháte na dešti a mícháte do něj málo suchého materiálu (např. větve nebo suché listí). Ve většině případů ale slupky zmizí za pár týdnů. Soused z vedlejšího vchodu doporučoval nasekat je nůžkami na menší kousky, aby bakterie měly víc „pracovní plochy“. Vyzkoušel jsem to na jaře a fakt to fungovalo — během dvou měsíců nebylo po slupkách ani památky.
Tipy z praxe: jak to dělat líp
- Nekombinujte s masem a tučným jídlem — kompost pak zapáchá a přivábíte kuny, kočky i potkany.
- Neklaďte slupky jen na povrch kompostu — lépe je lehce zahrabat, schovají se před octomilkami.
- Nasekejte je — opravdu urychlíte rozklad i u menších domácích kompostérů na balkoně.
- Ne všechny slupky jsou stejné — ty z bio banánů se rozkládají rychleji a nemají na sobě chemii (ano, klasické banány bývají někdy voskované, mám to ověřené od známého, co dělá v makru… ikdyž možná záleží i na značce).
A co z toho rostliny vlastně mají?
Pokud používáte kompost na zahradě (nebo třeba v komunitní zahradě, kde pomáháte — v Praze jich přibývá), vaše rajčata, dýně nebo růže dostanou při přihnojení extra dávku draslíku navíc. Sám jsem to letos zkoušel na dvou odlišených záhonech — gulášová dýně byla u kompostu se slupkami robustnější, asi o třetinu větší listy. Možná jen náhoda, ale rozdíl jsem si všiml.
Pokud ale dáváte třeba slupky do červího kompostéru doma (ano, i to jsme měli — první várka v lednu, červi fungují trochu jinak), stačí dávat menší množství najednou. Jinak červi prostě utečou kvůli přemíře sladkosti — říkala mi to kolegyně z Brna, když jsme srovnávali zkušenosti.
Je tu nějaké ale?
Někteří odborníci pořád varují, že zbytková chemie z klasicky ošetřených banánů může v kompostu zůstat. Upřímně — zatím jsem v žádné české studii nenašel konkrétní čísla pro domácí použití. Asi se to vyplatí minimálně slupky před kompostováním důkladně omýt. nebo aspoň raději používat bio banány, když už chcete být naprosto eko-bio friendly.
Takže — házet, nebo nehcat být?
Můj závěr? Banánové slupky v kompostu fakt fungují skvěle — zejména pokud kompost občas promícháte a slupky nasekáte. Přinesou hlavně draslík a to české půdě poslední roky hodně chybí. Jedinou nevýhodou můžou být zbytky pesticidů, ale reálně — většina lidí ty slupky stejně nenakládá po kilech, takže riziko asi není úplně velké
Tak co, budete teď zkoušet házet banánové slupky do kompostu pravidelně? nebo to necháte být… napište do komentářů, jak to máte vy. Možná mi něco uteklo — v kompostování se pořád objevují nové vychytávky.
