Pamatujete tu zvláštní dobu, kdy na každé zahradě trůnil starý slunečník – někdy se šmouhou od vosího hnízda, někdy jen s pískem v trubce? No, dneska už málo kdo schovává bylinky pod deštník. Soused mi minulý týden říkal, že už by ho snad ani nevyndal z garáže. Doba se prostě mění – i tady v Česku, a my s ní.
Jenže co s tím? Slunce je letos nekompromisní, pelargonie málem chytají barvu pepře, a hydrangea už dávno rezignovala. Řešení existuje — a je to překvapivě jednoduché. Tak trochu vychytávka, kterou jsem sám nevěřil… až jsem ji zkusil.
Slunečník je out — co teď frčí?
Možná jste si už na nějakém facebookovém fóru všimli: zahrádkáři teď houfně zkouší stínící sítě. To není žádná high-tech vychytávka, spíš návrat k jednoduchosti. Síť, co vypadá jako obří plátýnko na okně, jednoduše přehodíte přes skleník, plůtek nebo konstrukci. Hotovo, odpočíváte — a vaše rajčata taky.
Má to logiku. Sítě nejen filtrují slunce, ale i zmírňují letní žár. Tomáš z Moravy mi na chatu psal, že mu to zachránilo celou úrodu salátu. prý měl síť ještě z minulého léta — tehdy zakoupil univerzální „stínící tkaninu“ v Hornbachu za pár stovek. Já letos pořídil něco podobného — v e-shopu pod názvem „stínící plachta na zahradu“.
Jak tuhle síť použít? Jednodušeji to nejde.
- Přeměříte záhon nebo květináče, kde potřebujete stín.
- Síť pověsíte – ideálně na kovové či dřevěné sloupky (nebo prostě na to, co máte po ruce – starý kolík od rajčete, kůl po plotě… znáte to).
- Přitlučete (nebo přichytíte háčky) a je hotovo. Neutrácejte za speciální držáky, moje babička používá už léta obyčejné prádelní kolíčky.
- Občas nakouknete — a když je zataženo, klidně síť na chvíli sundáte.
hlavně ta jednoduchost. Za odpoledne máte hotovo, rostliny neutrpí šok. Uvidíte sami — možná vám brzy stínící síť přeroste přes hlavu (já už letos koupil druhou).
Výhody, o kterých se moc nemluví
- Stínící sítě chrání nejen před sluncem, ale částečně i před kroupami a prudkým lijákem. Kolega z práce měl minulý rok o dost menší škody na petúniích než já.
- Pod sítí se lépe drží vlhkost. Zaléváte méně, šetříte vodu, což v Praze nebo Brně klidně poznáte i na účtu.
- Nejsou tak nápadné jako barevné deštníky — sousedé nebudou mít pocit, že bydlíte na Finské riviéře.
Dokonce jsem zjistil, že některé sítě vypadají docela šik — no, záleží na vkusu. Ale hlavně to funguje, o to jde.
Co ještě můžete vyzkoušet?
Nedávno jsme v našem zahrádkářském chatu řešili i další možnosti: vysazovat kolem citlivějších druhů vyšší rostliny, improvizovat s proutěnými rohožemi, někdo má prý doma ještě bedny od JZD (než padají ty nové plastové z hobbymarketu). Nebo použít staré záclony – kolega Jakub tvrdí, že to funguje úplně stejně, hlavně nenápadně.
Vyplatí se investovat do sítě?
Podle mě určitě ano – zvlášť pokud máte zahrádku nebo balkon na jih, kde je to se sluncem trochu náročnější. Já zatím nezjistil žádné velké minusy, i když možná se v zimě projeví nějaký háček (třeba omylem zmrzlá síť, to se uvidí…). Cenově za pár metrů dáte od 200 do 500 Kč, v Praze jsem zahlédl i dražší designové modely – ale to už je trochu machrovina.
Na závěr…
Vím, že každý zahradník má svá tajemství. Možná tohle nebude fungovat všem, počasí je čím dál víc nevyzpytatelné. Ale pokud letos chcete svým rostlinám opravdu pomoci – zkuste síť místo slunečníku. u nás ve vsi na to přechází skoro každý druhý. Máte jiný trik? Napište, jak chráníte zahradu vy. Vždyť to dává smysl — a slunce už se pomalu vrací…
