Důchodci objevili tajemství: nejsnazší pokojovky, které nevyžadují péči

Objevte 3 nenáročné pokojovky, které zvládnou důchodci i začátečníci. Přehled, rady a zkušenosti přímo z českých domácností. Vaše bytová džungle bez práce!

Věděli jste, že některé pokojovky přežijí i několik týdnů bez vody? Nedávno jsme to vášnivě řešili s mým sousedem Jardou na lavičce u paneláku — a jeho tchyně už prý nemá síly zalívat svou urban džungli. Přitom některé kytky potřebují možná méně péče než kaktus na poličce. Které to jsou – a proč jsou teď trendem nejen u důchodců?

Proč hledat “lenivé” pokojovky

  • Nemusíte je pořád hlídat – ideální, pokud často mizíte za dětmi nebo do lázní
  • Nevadí jim tíha stínu, suchý vzduch ani občasné „zapomněl/a jsem“
  • Vypadají dobře i v panelákové kuchyni na pražském sídlišti

ano, možná mi někdo namítne, že květinám by se měla věnovat péče – ale ruku na srdce, kdo má v důchodu energii na pravidelní rozmazlování zeleně? V našem domě teď frčí právě tyto „přeživší druhy“.

Tři hrdinové každé nenáročné domácnosti

  1. Zamiokulkas (“zamiokulkas zamiolistý”)
    Tahle tichá krasavice vydrží téměř všechno. Zapomněli jste dva týdny zalít? Nevadí! Stačí mu pár hodin světla a kapka vody sem tam. Moje máma v Brně tvrdí, že už jí zamiokulkas přežil stěhování, zimu na sídlišti i letní vedra.

    zamioculcas houseplant window

  2. Sansevieria (“tchynin jazyk”, v Ostravě prostě „kobrka“)
    Hádám, že tuhle rostlinu znáte – plechová krása, kterou neudolá ani zimní topná sezóna. Jen na ni nesmí déšť nebo moc vody, to by mohla chytit plíseň. Kamarádka v Plzni ji má na půdě, kam občas leze pro zavařeniny. A pořád žije!

    sansevieria plant living room

  3. Potos (“šplhavník”, mladí mu frčí říkají “devil’s ivy”)
    V bytě visí jako zelený vodopád, ať už ho dáte ke skříni nebo na kuchyňskou linku. Dorůstá do krásné délky a snese polostín i suchý vzduch. Na minulý měsíc, kdy jsem prostě nezalíval skoro nic, potos ani neztratil list.

Jak přežít urban džungli bez práce

Každý má svůj trik — v našem seniorském klubu někdo používá hydrogel, jiný dávkovače vody (prý mají levné v Hornbachu). někdy stačí obyčejná PETka s dírkami, co zůstane v květináči. Vyzkoušejte i přesazení do většího květináče — rostliny pak vydrží déle zásobu vody, což je největší vychytávka mé tety Vilmy z Písku, když jede na chalupu.

Na co si dát pozor (a co je prostě mýtus)

  • Všechny uvedené rostliny sice zvládnou ledacos, přímé slunce přes celé léto ale zvládá málokterá – výjimka je snad jen sansevieria
  • Občas setřete prach. Zní to zbytečně — ale pár měsíců ignorace a místo zeleně máte šedou sochu
  • Nehnojte zbytečně. Více škody než užitku, jak mi říkala paní z domácího centra “BauMax”

Short verze pro vyčerpané (a ne jen důchodce)

Pokud to shrnu – zamiokulkas, tchynin jazyk a šplhavník jsou tři “domácí bojovníci”, které bez péče zvládne i zapomětlivý soused. Nečekejte botanické zázraky, ale čistý kyslík a trochu zeleně pro lepší den určitě dostanete. i když možná existuje ještě nějaký další, na který jsme prostě zapomněli…

Máte další nenáročné favority?

Schválně, jaká květina přežila ve vašem bytě nejvíc? Klidně napište do komentářů, ať se příště v našem paneláku objeví zelená inspirace i od vás. Vždyť každý máme svůj malý (ne)zelený příběh, no ne?