věděli jste, že některé květiny a keře přežijí všechno? Opravdu—ani horko, ani lenost je nezaskočí. Nedávno v našem domě koloval „zaručený“ tip od paní Věry z pátého patra: prý existují rostliny, o které se nemusíte vůbec starat, a přesto vás potěší. znělo to trochu jako zázrak, tak jsem to byl zkusit sám na zahrádce u babičky…
Tak pojďme rozluštit tohle malé zahradní tajemství. Proč tyto „nezničitelné“ rostliny milují právě důchodci (ale nejen oni) a které konkrétně fakt vydrží všechno?
Proč (ne)zalévat každý den?
- Životní tempo se v důchodu může zpomalit, ale na záhon je pořád trochu „moc horko“.
- Nikdo nechce být otrok zahrady. To říká moje máma pokaždé, když zalívá kaktusy vodou z konvice na čaj.
- Některé rostliny skutečně žijí svým „druhým životem“ — bez našeho přehnaného zásahu.
Právě nižší nároky na údržbu si lidé v seniorském věku (ale upřímně, kdo ne…) cení nejvíc. Když jsem se ptal v místním zahrádkářském klubu u Plzně, oblíbené jsou hlavně ty, které „posekáš jednou za měsíc a máš hotovo“.
Top 5 nezničitelných rostlin podle českých důchodců
Každý kraj má svoji legendu—v našem okolí vede skalka a starý rakytník, u babičky v Blansku zase hrdě kvete břečťan i bez vody. Sestavil jsem krátký seznam těch, které se rok co rok drží na špici:
- Levandule – Aromatická, odolná, z Česka na Moravu. Jednou ji zasadíte, na zalévání skoro zapomenete a pořád voní.
- Břečťan popínavý – „Pustíš ho na plot, a ještě ráno máš místo suchých prken zelený koberec.“ Skvěle roste i ve stínu.
- Ruj vlasatá – Pamatuji si ji z dětství, vždy přečká vedra i sucho a má zajímavé chlupaté listy. Vydrží i v kamenité půdě.
- Rozchodník – Tenhle sukulent fakt nepotřebuje moc. Ve svahu před naším domem roste roky a nikdy jsem ho neviděl uvadnout.
- Šanta kočičí – Kromě toho, že na ni chodí sousedovic kocour, je i pěkně odolná a krásně fialově kvete.
Jak na to, když nechcete sekat, stříhat, zalévat?
Není to věda. Stačí použít hlínu s trochou písku (pro lepší drenáž), sazenice zasadit na sluníčko nebo polostín a — to je vše. Zalít při sázení, pak jednou za dlouho, hlavně v extrémních vedrech.
Colleague from chat ve středu řešila, že jestli existuje „zahrada bez starostí“, tyhle druhy jsou základ.
Teď přes jaro je příležitost vyzkoušet: na tržnicích v Brně nebo v OBI je těchto rostlinek opravdu hodně, ceny normální – jen si dejte pozor na choulostivé záhony, tyhle nenáročné květy jsou přece jen trochu „konzervy mezi rostlinami“.
Co ještě můžete zkusit (když tohle nestačí)
Pokud máte víc prostoru, přidejte taky borůvčí — „divoké české“, ne americké, mívá nižší nároky. Nebo starý dobrý javor. Jednou na podzim sklízíte, dvakrát do roka podmáznete zbytky a konec. zní to příliš jednoduchě? Možná. Ale soused říká: „Co víc si v důchodu přát, než si konečně oddechnout?“
Na co si dát pozor? Každá mince má dvě strany
Je fér říct, že ne pro každého budou „líné rostliny“ řešení. Někdo má rád práci na zahradě a pocit, že něco tvoří. Nevím, jestli je to dané věkem, nebo povahou… ale u nás v rodině vítězí možnost občas „jen tak zapomenout zalít“.
Závěrem: chcete-li víc klidu a méně lopoty, sáhněte po těchhle rostlinách. A možná ušetříte čas a nervy nejen v důchodu. Pokud máte tip na další „nezmar“ květiny, napište do komentářů pod článkem. Mě by to vážně zajímalo…
vlastně, v zahradě — stejně jako v životě — není nikdy hotovo. Všechno se pořád trochu mění. Tak uvidíme, jestli vám tyhle rady přinesou radost do další sezóny… nu, vy rozumíte.