Na hruškových stromech závisí u nás nejedna zimní kompotova zásoba. A právě proto mě zaskočilo, když mi minulý týden soused vyprávěl o tom, jak verdiktně navýšil úrodu pomocí “fíglu, co už znala jeho babička.” A fakt to funguje? Nejsme v tom čase sami — v našem chatu na Facebooku to začali všichni zkoušet.
Co tedy vlastně stačí udělat?
Pokud jste čekali něco složitého — chyba lávky. Jde o starou fintu z časů, kdy se o stromy starali hlavně zahrádkáři v domkách v Kolíně nebo na Plzeňsku. Stačí během květu jemně zatřást větvemi hrušně. Zní to až směšně jednoduše, ale funguje to právě proto, že v chladnějším jaru hmyz často svou práci nestíhá.
Proč to zabírá?
- Opylování: Když není dost včel, pyl se nedostane tam, kam má — vaše rána třesem simuluje vítr nebo hmyz.
- Stimulace růstu: Pravidelné rozechvění větví podporuje tok živin a „startuje“ růst plodů.
- Prevence chorob: Starší zahrádkáři tvrdí, že hrušky jsou pak i méně náchylné na hnilobu. Možná náhoda, možná nějaký fyziologický šok — kdo ví.
Osobně jsem letos vyzkoušel na dvou starých stromech, a někde vidím skutečně víc nasazených plodů. I když, přiznám se, nejsem si jistý, jestli je to tím, nebo jestli prostě letos bylo slunce víc.
Jak na to: postup krok za krokem
- Vyhlédněte si den, kdy je sucho (dešťová voda snižuje efekt, to aspoň říká kolega z práce).
- Během dopoledne — když je pyl už otevřený, ale květy ještě svěží — dojděte ke stromu.
- Oběma rukama velmi jemně (!) rozkývejte každou hlavní větev. netahejte, ať nepraskne; jde o opravdu jemné chvění.
- Celý postup opakujte 2x během týdne, kdy strom kvete.
A to je celé. Není tu žádné hnojení, postřiky nebo drahé přípravky z hobby marketu — většina seniorů v naší zahrádkářské kolonii klepe stromy a věří, že to funguje. možná na tom něco je…
Co se ještě vyplatí vyzkoušet?
Moje mama vždycky říkala, že během sucha je potřeba půdu lehce nakypřit a jemně zamulčovat posekanou trávou — tím taky zadržíte vodu, což letos (díky našemu aprílovému počasí) přišlo víc než vhod.
Zajímavostí je, že v některých částech Moravy lidé stále používají „koštování“ — zkrátka nalepí do půdy zrezlou vidličku a prý se tím zakořenění hodně zlepší. nezkoušel jsem, tak nevím — asi budu muset dát šanci i těmhle babským radám.
Může to mít nějaká rizika?
- Příliš tvrdé třesení může poškodit větve, hlavně u mladších stromků.
- Pokud je strom nemocný, raději s ním nemanipulujte — ať nenapomůžete dalšímu šíření plísní.
zkrátka, všeho s mírou a přiměřeně – na to u nás v Česku nezapomínáme.
Závěr – zkuste to a podělte se!
Každá hrušeň i zahrada je jiná. Takže pokud to letos zkusíte — dejte nám vědět do komentářů, jak vám trik fungoval, a hlavně: nezapomeňte podělit se o další domácí fígle ze svého regionu! Vždyť sousedskou radu nenahradí žádný internet… v tom se snad shodneme?
