Nová iniciativa pro diverzifikaci a zabezpečení dodavatelských řetězců
Evropská unie plánuje představit strategii v hodnotě tří miliard eur (přibližně 2,63 miliardy liber), jejímž cílem je snížit svou závislost na Číně v oblasti klíčových surovin. Tento krok přichází v době globálního boje o strategické zdroje, které byly vystaveny hrozbám v souvislosti s takzvaným „zbraňováním“ dodávek od Pekingu. Program s názvem ReSourceEU bude podporovat změnu ve strategii dodávek tím, že bude financovat 25 až 30 projektů zaměřených na diverzifikaci dodavatelských řetězců klíčových komodit.
Klíčové oblasti zájmu a plánované projekty
Hlavními cíli jsou suroviny, jako jsou vzácné zeminy – skupina 17 těžkých kovů, které jsou sice v přírodě hojné, ale jejich těžba je složitá a nákladná. Kromě toho se zaměřují na prvky jako gallium, germanium a lithium, které jsou esenciální pro výrobu baterií pro elektromobily. Součástí plánu je vytvořit evropské centrum pro kritické suroviny, které by sloužilo jako společný nákupní a skladovací uzel, jehož cílem je zabezpečit strategické zásoby pro důležité programy včetně obranných opatření. Tento projekt je iniciován Evropskou komisí, přesněji evropským komisářem pro průmysl, Stéphane Séjourné.
Význam v geopolitickém kontextu
Jedná se o reakci na současné diplomatické aktivity, například návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně. Čína totiž oznámila plány na rozšíření kontrol nad exportem vzácných zemin, které se používají například při výrobě magnetů. Ty jsou klíčové nejen v automobilovém průmyslu nebo domácích spotřebičích, jako jsou ledničky nebo dveře, ale i v lékařském zobrazování pomůckách, například v MRI skenerech. Obavy o konkurenceschopnost Evropy vůči USA, Japonsku, Kanadě či Austrálii jsou mezi průmyslovými podniky rozšířené, přičemž počet velkých amerických automobilek, které již spolupracují s těžebními konglomeráty, narůstá.
Globalizace rizik a reakce některých států
Američané, evropští představitelé i Britové se snaží snížit závislost na Číně na základě rostoucího napětí a nových opatření. V říjnu Čína pohrozila širokými restrikcemi na vývoz vzácných zeminy, jež by vstoupily v platnost od prosince. Toto varování bylo dočasně odvoláno v rámci dohody o clu mezi Xi Jinpingem a Trumpem, dosažené v Koreji přibližně před šesti týdny, avšak pouze na dobu 12 měsíců. Tato situace zachovává Číně významnou vyjednávací pozici a ovlivňuje globální zásoby.
Politická hodnota a technologické náklady
Vývozní omezení na čipy a magnety mají velkou politickou hodnotu, neboť Čína dokázala vyvíjet takovou sílu, například když v říjnu zakázala vývoz čipů po zásahu Nizozemska v čínsky vlastněné výrobě čipů Nexperia. Evropská unie odhaduje, že poptávka po vzácných zeminách a lithiu se do roku 2050 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí, přičemž bude zaznamenán výrazný růst. Například v roce 2020 Čína pokrývala více než 98 % dovozu vzácných zemin do EU a 78 % potřeby lithia bylo importováno z Chile. Těžba vzácných zemin je pomalý a nákladný proces, proto může jejich strategická soběstačnost trvat až deset let, což komplikuje snahy Evropy o samostatnost.
Výzvy a kritika současných snah
V minulosti například britský politik Keir Starmer představil strategii kritických surovin, avšak s rozdílem, že plánoval pouze 50 milionů £ financování, což je vůči skutečným potřebám velmi malá částka. Evropská unie má v Německu například továrnu na lithium hydroxid, kterou vybudovala za 150 milionů eur, a i když je za tímto krokem zkušenosti z těžby, kritici poukazují na to, že by evropští politici měli víc usilovat o nezávislost než jen mluvit o odhodlání. Stefan Scherer, generální ředitel německé firmy AMG Lithium, již dříve uvedl, že Evropa by se mohla klidně „přihlásit jako provincie Číny“, protože práce v této oblasti je stále nedostatečná.
Výhrady vůči centralizovaným systémům a budoucí směřování
Francouzský průmyslový expert Bruno Jacquemin vyslovil podobné názory s tím, že pokud Evropa bude stále více nakupovat ocel nebo vzácné zeminy z Číny kvůli nižším cenám, riskuje úplnou závislost na čínských aktérech, kteří by mohli kdykoli zneužít svou moc. On sám vyjádřil pochybnosti ohledně efektivnosti systémů řízených z Bruselu a zdůraznil nutnost realistického přístupu k zajištění obranných kapacit, přičemž varoval, že odhalovat plány veřejně nemusí být vždy správným krokem.
