Hlavní jednání a očekávání
V pondělí večer se evropské lídry shromáždily, aby podpořily Volodymyra Zelenského v naději na průlom v otázce možného uvolnění miliard liber zmrazených ruských aktiv, které by měly být využity na pomoc Ukrajině. Navzdory hlasité podpoře ukrajinského prezidenta a tlaku, který na něj vyvíjel Donald Trump, aby ustoupil v územní otázce a urychlil ukončení války, stále nebyla dosažena dohoda ohledně převodu těchto aktiv na úvěr pro Kyjev.
Výsledky krizových jednání
Podle prohlášení britského premiérského úřadu bylo během krizových rozhovorů v Downing Street zaznamenáno „pozitivní pokrok“. Jednání se zúčastnili Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Kromě nich se připojili na telefonickém hovoru vedoucí představitelé sedmi dalších evropských zemí, zástupce Turecka a představitelé NATO a EU. Během setkání zdůraznili nutnost „spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“ a požadovali „silné bezpečnostní záruky“ proti dalším ruským agresím.
Podpora a kritika ze strany USA
Evropská podpora následovala po ostré kritice ze strany prezidenta Trumpa, který uvedl, že je „trochu zklamaný“ Zelenským a obvinil ho, že nečetl americkou návrh mírové dohody. Trump bez důkazů tvrdil, že „jeho [ukrajinský] lid to má rád“ a že ruský prezident Vladimir Putin je s tímto řešením „v pořádku“.
Jednání probíhají v kontextu amerických snah prosadit mírovou dohodu, která však vyvolává obavy, protože ji mnozí kritici vnímají jako zvýhodňování ruských pozic. Společně s tím si EU klade za cíl prosadit dohodu o zmrazování a převodu ruských státních aktiv, jež jsou držena evropskými bankami, a jejich přesměrování na Ukrajinu.
Aktuální pokrok a plány do budoucna
V prohlášení britského premiérského úřadu se uvádí, že pondělní jednání přinesla „pozitivní pokrok“ v dlouhodobé snaze využít „zmrazené ruské suverénní aktiva na podporu obnovy Ukrajiny“. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo zmrznuto více než 180 miliard liber ruských aktiv v evropských bankách a finančních institucích.
EU se chystá na jednání 18. a 19. prosince, kterým má schválit návrh Evropské komise na využití zmrazených prostředků ve výši 78 miliard liber jako „reparace“ pro Ukrajinu v příštím roce. Tento návrh předpokládá, že Moskva by nakonec měla Ukrajině zaplatit za škody způsobené válečnými bojovními, a Kyjev by tyto prostředky použil na splácení úvěru EU.
Kontroverze a odpor
Hoci většina členských států EU podporuje tento plán, narazil na odpor Belgie. Přibližně 160 miliard liber ruských aktiv je zajištěno u Euroclear, centrálního depozitáře cenných papírů v Bruselu, a belgická vláda má obavy z možné zodpovědnosti při případném zabavení aktiv či odvetných kroků ze strany Moskvy.
Británie je připravena přistoupit k převodu 8 miliard liber zmrazených aktiv, která drží ve své zemi, a podporovat Ukrajinu, ale chce to udělat ve spolupráci s ostatními evropskými zeměmi. Předseda Labouristické strany Sir Keir Starmer má v plánu o této otázce jednat v pátek s belgickým kolegou Bartem De Weverem, který je pod tlakem ostatních evropských lídrů.
Budoucí kroky a mezinárodní jednání
Vedení Velké Británie, Francie, Německa i Ukrajiny pokračuje v diskusích o mírovém plánu navrženém USA, které mají pokračovat tento týden. Zelenskyj při své poslední výzvě zdůraznil, že Ukrajina „nemůže zvládnout“ bez podpory evropských a amerických spojenců, a označil jednání za produktivní s malým pokrokem směrem k dosažení míru. Ukrajinský prezident rovněž oznámil, že plány na mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Evropou budou připraveny do zítřka pro sdílení s USA.
Američtí představitelé uvádějí, že se nacházejí v závěrečné fázi dohody, avšak je málo důkazů, že by Ukrajina nebo Rusko byly ochotny podepsat stávající rámcovou dohodu navrženou Trumpovým týmem.
Ministryně zahraničí Yvette Cooper má v plánu ve spolupráci s americkým kolegou Marcem Rubiem pokračovat v jednání, přičemž Ministerstvo zahraničí uvádí, že si obě strany budou „znovu potvrzovat závazek k dosažení mírové dohody na Ukrajině“.
Nová strategická dokumentace USA a ruské reakce
Jedním z kroků jsou i publikované dokumenty americké národní bezpečnosti, které vyjadřují hlavní zahraničně-politické cíle administrativy Trumpa. Dokument zveřejněný v pátek uvádí zájem o zlepšení vztahů s Ruskem po letech, kdy byla Moskva považována za „globálního paria“, a zdůrazňuje, že ukončení války je klíčovým cílem USA, podmiňujícím obnovení strategické stability s Ruskem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil tento dokument za v souladu s ruskou vizí. Strategie rovněž naznačuje, že se NATO nesmí stát „permanentně se rozšiřující aliancí“ a varuje před „hrozbou civilizačního vymazání“ kvůli migraci.
