Evropský boj o finanční podporu Ukrajině: Shání se řešení na hraně právních hranic

Krátkodobé bilaterální jednání před klíčovým summitem EU

V pátek se setkají německý kancléř Friedrich Merz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a belgický premiér Bart De Wever k intenzivním jednáním. Cílem je najít společné řešení týkající se financování Ukrajiny, která je pod tlakem nejen ruských útoků, ale také ekonomické situace ve společnosti EU. Tato schůzka se uskuteční v Brusselu, přičemž se očekává, že se bude jednat v soukromí, jak oznámil ve čtvrtek mluvčí německé vlády. Belgické úřady stále výrazně odmítají návrh Evropské komise na využití zmrazených ruských aktiv, což je dosud nevídané opatření, které by mohlo zásadně změnit zdroje financování Ukrajiny.

Situace na mezinárodní a unijní úrovni

Od intenzifikace ruských útoků Washington prosazuje dohodu o míru, která má být výhodná pro Moskvu. Zároveň Kiev má nyní omezené finanční možnosti – kvůli nedostatku peněz se jeho vláda rychle blíží k hranici, kdy nebude schopna financovat své obranné složky nebo základní veřejné služby. Evropská unie se naopak snaží zachovat svou důvěryhodnost a najít řešení, jež by potvrdilo její odhodlání podpořit Ukrajinu a udržet stabilitu na kontinentě. Před nadcházejícím summitem EU dne 18. prosince předložila Ursula von der Leyen dva hlavní návrhy, jak zajistit financování Ukrajiny – půjčkou na mezinárodních trzích nebo pomocí zajištěné půjčky z odložených ruských aktiv.

Možnosti financování a jejich právní aspekty

Evropská komise stanovila, že cílem je získat přibližně 90 miliard eur na rok 2026 a 2027, což by pokrylo asi dvě třetiny požadavků Kyjeva na financování vojenských a základních služeb. Navrhované možnosti zahrnují buď půjčku z unijního rozpočtu, nebo emisí půjčky kryté zmrazenými ruskými aktivy, převážně drženými v Belgii. Ovšem u obou variant existují podstatné právní i politické překážky. Některé členské státy, například Maďarsko, jsou proti společnému zadlužení, které by muselo být jednomyslně schváleno. Zmrazení ruských aktiv, o kterých se hovoří již téměř dva měsíce, vzbuzuje odpor Belgicka, jež zaujalo silný odmítavý postoj k použití těchto prostředků jako zástavy.

Reakce Belgických představitelů a jejich názory

Diplomat z jednoho z členských států poznamenal: „Je to opravdu velký moment. Není jednoduché dosáhnout dohody mezi 27 zeměmi, ale pokud nedokážeme zajistit finanční zdroje pro Ukrajinu, selhali bychom my i ona.“ Výklad použití zmrazených aktiv jako zajištění velké půjčky je dle expertů v souladu s právem, protože jejich konfiskace by pravděpodobně byla nezákonná. Argumentací je, že tím by Moskva viděla, že Ukrajina může pokračovat ve své odolnosti po mnoho let, což by zlepšilo její vyjednávací pozici.

Naopak belgický premiér Bart De Wever, který je zastáncem národních zájmů, opakovaně varoval, že v případě právních kroků ze strany Ruska nebo požadavku vrácení prostředků by Belgii hrozila vážná finanční ztráta. Vyjádřil také nespokojenost s postoji Evropské komise: „Cítíme, že nejsme slyšeni. Dokumenty, které komise předložila, nezohledňují naše obavy.“

Obranné argumenty a právní jistota

De Wever dále uvedl, že konfiskace ruských aktiv je „pouhá pohádka, iluze“, a kritizoval představu, že Rusko v této válce prohraje. Tvrdí, že Moskva již dříve dala najevo, že zmrazení aktiv by mělo dlouhotrvající důsledky pro Belgii i něj osobně. Evropská komise tvrdí, že návrh je plně v souladu s právními předpisy EU i mezinárodním právem a že „trojúrovňová obrana“ ochrání Belgii před právními důsledky. Von der Leyen a Merz jsou očekáváni, že tento argument představí i při společném večeři.

Výhled na rozhodnutí a geopolitické signály

V čtvrtek napsal německý kancléř v editoriálu v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, že rozhodnutí, která přijmou unijní představitelé v následujících dnech, „rozhodnou o otázce evropské nezávislosti“. Merz upozornil na to, že „imperialismus Ruska“ rozšiřuje svůj vliv do evropských států a zbrojí na případný konflikt se západem. Zdůraznil nutnost vyslat do Moskvy jasný signál využitím ruských aktiv a ujistil, že všechny členské státy by měly nést spravedlivou část rizika, podle jejich ekonomické situace. Celá situace podle něj právě určí budoucnost Evropy – jak bude fungovat její právní řád a jaké bude mít finanční zdroje v případě dalšího konfliktu.