Znáte ten pocit, když se jdete projít kolem pole a cítíte ve vzduchu něco zvláštního? Není to jen vůně čerstvé trávy. Možná ani nevíte, že pod povrchem se odehrává něco, co může naši půdu poškodit na celá desetiletí. Nedávno jsme to s kolegy rozebírali u kávy a… některá fakta mi dodnes leží v hlavě.
Co dělají moderní hnojiva s naší krajinou?
Chemická – nebo průmyslová – hnojiva se v Česku stala absolutním standardem. Všude: na poli, na zahradě u babičky i na záhonech před panelákem. Jsou levná a “zaručeně” účinná. Jenže na minulém školení na Mendlovce kdosi řekl: “Žádný zázrak není zadarmo…” – a měl pravdu.
Opakované používání dusíkatých a fosforečných hnojiv přetěžuje půdní mikroorganismy. Výsledkem je tvrdá, kyselá půda – v původním stavu už skoro nemožná k obnově. Někteří agronomové tvrdí, že ztráta života v půdě je pomalejší proces. Já sám ale na svém menším pozemku na okraji Brna vidím, jak hlína tmavne, bobule jsou menší a žížal je najednou polovina. Nebo mě klame paměť, těžko říct…
Jak to ovlivní nás – a hlavně naše děti?
Půda není jen “nějaký substrát”, do kterého zapíchneme sazenici. Je to živý ekosystém. Když jej zničíme průmyslovými hnojivy, mizí schopnost půdy vázat vodu, produkovat živiny, odolávat erozi… Za posledních 30 let ztratila republika víc jak 100 tisíc hektarů kvalitní černozemě. A jak včera říkal můj soused: “Teď si ještě trháš rajčata. Ale děti? Ty možná budou pěstovat už jen ve skleníku na hydroponii.”
Proč se tomu stále věří?
- Slíbí rychlé výsledky – Rajčata větší než dětská hlava. Ale v další sezoně už to nefunguje tak dobře.
- Lepší sklizeň = vyšší zisk – Zemědělci často nemají kapacitu přemýšlet dlouhodobě. Cena hnojiva versus úroda prostě hraje roli.
- Nedostatek informací – V médiích o tom moc neuslyšíte. V našem chatovacím okruhu řešíme pořád dokola, jak “to dělala babička”, ale moderní průmyslové zemědělství vypadá úplně jinak.
Co můžete dělat vy samotní už zítra?
- Kompostujte – Organický odpad vrací do půdy život, ne ho ničí. Kompost nevyrobíte za týden, ale rozdíl na záhonu je vidět už po první sezóně.
- Střídejte typy hnojiv – Jednou zkuste popel ze dřeva, podruhé slepičince (varuju: dost to smrdí), jindy zelené hnojení – třeba vikev nebo hořčici.
- Ptejte se místních farmářů – Vědí víc, než se zdá. Můj kolega z Vysočiny třeba tvrdí, že od doby, co vysazují jetel, úroda brambor se zlepšila bez jediného pytle “umělého”.
- Čtěte etikety – Zkratky NPK nejsou vždy pravým požehnáním. Dost firem teď nabízí šetrnější, přírodní varianty.
Na co si dát pozor – i když už je “pozdě”?
Některé škody už nezvrátíte. Kyselá, mrtvá půda si nevzpomene na lepší časy sama od sebe. Ale pořád můžete obnovit část života (třeba žížaly, mikrofaunu…) a budovat tzv. regenerativní zemědělství. I v městské komunitní zahrádce! No – možná to zní až moc optimisticky, ale lepší začít dnes, než nikdy.
všechno se mění i podle počasí – na jaře příště lze vidět úplně jiný obrázek. Ale právě proto bychom měli přemýšlet, co po nás v půdě zůstane. Komentujte, zda na vašem pozemku taky pozorujete změny. třeba právě vaše zkušenost někoho inspiruje.
