Na konci listopadu, když ráno už škrábete auto, většina lidí zabouchne skleník — a nepřemýšlí dál. Jenže tady vzniká zásadní problém, který každoročně řeší můj známý zahradník z Jihlavy. Nedávno mi v tramvaji povídal, co všechno na jaře objeví v konstrukcích jeho klientů: plíseň, shnilé zbytky, poškozené rámy. Možná se v tom poznáváte taky — a pokud ne, možná se jen zatím „nepoštěstilo“.
Nejčastější chyba: Zavřít a zapomenout
Upřímně, kdo má v prosinci chuť tahat se s hadicí, když vidíte rampouchy na střeše? Praktická většina majitelů skleníků dělá to samé — poslední sklizeň, uklidit nástroje, zamknout a hotovo. Hotovo? Tady je první kámen úrazu: Uzavřený skleník je v zimě perfektní líheň plísně. Stačí, aby zůstal uvnitř zbytek vlhkosti, pár listů nebo mokrá hlína a… však víte. Můj soused Tomáš se chlubí, že zašel do skleníku v únoru a musel ho skoro celý den čistit od zelených fleků. A to má skleník teprve rok.
Proč je zimní péče tak podceňovaná
- Neviditelný problém: Všechno vypadá zamrzle, takže si málokdo myslí, že by mohl vzniknout malér.
- Nedostatek času: Prosinec–leden? Vánoce, rodina, práce. Skleník jde stranou.
- Pocit „to počká do jara“: Kdo by si lámal hlavu se skleníkem, když stejně nic neroste, že?
Jenže pak přijde jaro — a polovina práce je místo sázení úklid, opravy a boj se zápachem. Nedávno jsme to řešili v našem rodinném chatu: bratrance skleník prostě v březnu páchl tak, že museli pár dní větrat s dokořán otevřenými dveřmi.
Co vlastně dělat? Praktické rady od zkušenějších
- Větrat, i v zimě. Klidně na pár hodin týdně otevřete dvířka — stačí, když není -15°C. Zní to bláznivě, ale výrazně to omezí tvorbu plísně. Fakt to funguje, ale možná je to jen moje zkušenost…
- Odstranit všechny zbytky rostlin. I když je venku kosa, mokré listí ve skleníku je vlhkost v superkoncentraci. Maminka vždycky říká: „Pořádek ve skleníku = lepší rajčata v létě.“
- Prohlédnout konstrukci a sklo. Když prosvěcují paprsky jen z půlky kvůli špíně, rostliny na jaře „startují“ pomaleji. A rzi na rámech se mnohem snáz zbavíte v zimě.
- Trocha vápna neuškodí. Vápno na hlínu omezuje nechtěné houby a bakterie. Kolega z práce používá starý kartáč a tvrdí, že od té doby mu v skleníku nesmrdí ani v březnu.
Možná si teď říkáte, že na to není čas. Chápu — na minulý leden vzpomínám, jak jsem sám odkládal cestu do skleníku celý měsíc. Ale pak přišla obleva a… no, nebudu lhát, nebyl to pěkný pohled.
Regionální variace: Karlovy Vary ≠ Ostrava
Ano, taky záleží, kde žijete. V Karlových Varech je zima spíš mírná, zatímco kolega z Ostravy tvrdí, že „mu rámy praskají od sněhu“. V horských oblastech je potřeba kontrolovat, zda se na střeše nehromadí příliš sněhu, aby konstrukce vůbec přežila. To je u nás na Vysočině skoro každoroční rituál.
Co si z toho vzít? Nedělejte si na jaře zbytečně práci navíc
Zimní péče o skleník není zbytečná buzerace — je to malá investice, která se mnohonásobně vrátí na jaře. Ani nemusíte být profi zahradník. Stačí si připomenout, že i když se vám venku nechce, za hodinu práce teď ušetříte týdny starostí později.
Vlastní tipy, jak zimu přežije váš skleník bez újmy? Nebojte se podělit v komentářích — třeba nám ukážete trik, na který jsme zapomněli. Nebo máte opačnou zkušenost? Všechno zajímavé rád přečtu — i když určitě nejsem jediný, koho tohle téma teď v prosinci „pálí“.
Víc už dnes nemám — v každém případě přeju, ať jaro začnete s čistým startem. No, vy už víte…
