Minulý měsíc v našem sousedství zas zasahovala záchranka – dítě přišlo na pohotovost s podezřením na otravu. Přitom na první pohled šlo o obyčejnou „kvítečku“ z okenního parapetu. Ze statistik vyplývá, že většina případů dětské otravy doma má zvláštní společného jmenovatele — nenápadné pokojové a zahradní rostliny. Některé z nich jsou v česku skoro v každém bytě. A pravda je taková, že ne vždy si toho všimnete hned…
Jaké rostliny patří mezi ty nejnebezpečnější?
Sepsal jsem seznam rostlin, kvůli kterým nejčastěji volali rodiče do Toxikologického informačního střediska (říkala mi to kolegyně z pohotovosti, prý je to tam klasika). Tady je pár těch, co u nás vidím skoro všude — ve školkách, na úřadech, u babičky v kuchyni:
- Dieffenbachia („oleandr jihu“): už maličký kousek listu může podráždit jazyk, otok bývá masivní — slyšel jsem historku, kdy to malého kluka úplně umlčelo, což se nestává často.
- Filodendron: oblíbený hlavně na chodbách škol. Obsahuje krystalky šťavelanu vápenatého — pěkně pálí a může způsobit i zvracení.
- Oleandr obecný: prý ho lidé na jihu Čech pěstují u plotů. Každá část rostliny je vysoce toxická. Už malý kousek květu stačí na otravu (a možná i srdeční arytmii).
- Brslen (Euonymus): ne tak častý doma, ale v parcích běžný. Bobule vypadají lákavě — skoro jako něco z Kinder vajíčka. Jenže pár kousků pak znamená žaludeční potíže a možná i nemocnici.
Proč jsou právě děti nejvíc v ohrožení?
Asi si pamatujete sami, jak člověk v dětství ochutnával, co neměl. Děti bývají zvědavé — a barevné plody jsou magnet. U některých rostlin stačí i kontakt se šťávou na kůži, jindy je nebezpečí až po spolknutí. Třeba u Dieffenbachie údajně stačí potření očí — známá mi vyprávěla, že malé dítě skončilo pár hodin v nemocnici „jen“ proto, že si po listu sáhlo na tvář.
Co dělat, pokud má dítě podezřelé příznaky?
Včera jsme to ve školkovém chatu rozebírali znovu. Typické příznaky: zarudnutí úst, slintání, zvracení, někdy i otok obličeje nebo potíže s dýcháním. Nejlepší rada, na kterou jsem zatím narazil:
- Zůstat v klidu (v praxi to moc nejde — no, snažte se).
- Pokud je dítě při vědomí a nejedná se o silně toxickou rostlinu: vypláchněte ústa vodou, případně dejte napít.
- Nenutit k zvracení — může to jen zhoršit obtíže.
- Ihned volat linku 155 nebo toxikologické informační středisko — číslo jsem si tu raději nalepil na lednici.
- V případě zasažení očí/vůně — nejlépe hned vypláchnout vlažnou vodou (ale jemně), pak na pohotovost.
Dá se vůbec mít květiny a nepomstít se vlastní domácnosti?
Upřímně — asi jo, ale chce to občas vyměnit kytičky za bezpečnější varianty. Já už všechny „podezřelé“ přestěhoval do kanceláře (kolegovi se to… moc nelíbilo). Alternativy? Třeba zelenec (Chlorophytum), sukulenty, některé druhy břečťanu jsou bezpečnější. A jestli trváte na květech, najdete na specializovaných stránkách i seznamy rostlin „kids friendly“. I tak — je dobré děti naučit, že co roste doma, se nikdy nejí.
Kdy naposledy jste kontrolovali, co máte doma na parapetu?
Možná zbytečně panikařím, možná ne. Ale ta představa, že doslova kvůli dekoraci riskujete zdraví dětí — nevím. V každém případě, koukněte se dnes večer, co vám vyrůstá za zády. Případně napište do komentářů, zda jste se někdy setkali s podobnou příhodou. A jestli chcete — sdílejte tenhle článek v rodinném chatu. Nikdy nevíte, komu tím můžete pomoct… v obecním rozhlasu to neřeknou, ale tady to zůstane.
