Znáte to: bez zeleně jako by byl domov neúplný. Rostliny čistí vzduch, zlepšují náladu — někdy i přehluší drobný rozčilení po špatném dni v kanclu. na minulý týden mi ale sousedka vyprávěla, že její dcerce po „ochutnávce“ listu nešlo úplně dobře — ještě že šlo jen o špetku problémů. Až zarážející je, kolik běžných pokojovek, které máte možná doma, může být pro malé prcky dost nebezpečných.
Proč vlastně řešit jedovatost pokojovek?
Možná si říkáte: „Děti už jsou dost staré, aby do ničeho nekousaly.“ Ale znáte je — někdy zvědavost vítězí nad zkušenostmi. Navíc třeba sousedovo kotě nedávno taky experimentovalo s listy šplhavnice. Takže mít přehled o tom, co roste na okenním parapetu, není jen panikaření navíc.
Nejčastější „problémové“ pokojovky
Sepsal jsem pár rostlin, na které experti často ukazují prstem. Třeba se poznáte:
- Dieffenbachia (toulitka) – krásné velké listy, ale šťáva může způsobit otok hrtanu a silné podráždění. Známý mi říkal, že jeho syn skončil na pohotovosti po jediném žvýknutí stonku.
- Monstera deliciosa – milovaná „děrovaná královna Instagramu“, ale její listy a stonek obsahují krystalky oxalátu vápenatého. Ty mohou podráždit sliznici, způsobit pálení i zvracení.
- Zamioculcas zamiifolia (Zamiokulkas) – extrémně populární v Praze v posledních letech. Bohužel všechny části jsou jedovaté. U malých dětí stačí jen málo…
- Oleandr – já osobně mám respekt i kvůli tomu, že celá rostlina je prudce toxická. Stačí omyl ruky do úst.
- Pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima) – vánoční klasika. Mléko z této rostliny může podráždit kůži i oči.
Co dělat, pokud už došlo ke kontaktu?
Jasně, někdy člověk nestíhá — a děti prostě překvapí. Pokud vidíte, že dítě sáhlo po „zeleném pokušení“:
- Umyjte ruce i obličej čistou vodou.
- Sledujte potíže s dýcháním, polykáním, silné slinění — v tom případě okamžitě volejte lékaře.
- Nechte dítě vypít trochu čisté vody, ale nikdy nevyvolávejte zvracení sami — není to vždy bezpečné.
- Rostlinu schovejte na bezpečné místo — a ideálně se ji pokuste identifikovat, lékaři to dost pomůže.
Mimochodem, v našem rodinném chatu padaly různé rady z generace našich babiček, ale musím říct, že internet i toxikologická linka 224 919 293 v Praze jsou dnes rychlejší…
Jak předejít průšvihu?
Žádný návod není stoprocentní, ale pár osvědčených věcí pomáhá:
- Rostliny dávejte mimo dosah dětí (i domácích mazlíčků, kteří taky občas „okusují“).
- Vysvětlujte: i menší děti už chápou, co „fuj, nejez to“ znamená.
- Při nákupu v Hornbachu, Bauhausu nebo v zahradním centru se ptejte na jedovatost, personál to často ví.
- Pokud si nejste jistí, raději volte pokojovky typu Chlorophytum, africká fialka nebo kapradiny — ty jsou v pohodě.
Samozřejmě, že nejde žít v bublině bez rizika — ale trochu opatrnosti rozhodně neuškodí. Navíc být „rostlinným detektivem“ má něco do sebe, nikdy nevíte, na co narazíte. Na internetu koluje tisíc a jeden seznam „nejjedovatějších pokojovek“, ale ne všechny jsou aktuální — možná jsem na něco zapomněl… no, vy víte, že ideál neexistuje.
Které pokojovky zůstávají bezpečné?
Nedávno jsme to v práci řešili u kávy: Dracéna, fíkus a Aloe vera sice patří k těm bezpečnějším, ale pozor — složení a reakce se můžou lišit. Každé dítě je originál, někdo může být citlivější. Vždycky je nejlepší být preventivně trochu „panikář“ než pozdě litovat.
Pokud máte vlastní zkušenost, nebo znáte rostlinu, co tu chybí, napište do komentářů — klidně anonymně, protože s tím bojuje víc lidí, než se zdá. V každém případě: trochu zvídavosti i opatrnosti doma nikdy neuškodí. Vlastní život je přece víc než trendy interiér z Pinterestu, ne?
Vlastně by mě zajímalo, kolik z vás už kvůli dětem některou kytku raději vyřadilo… nu, možná se uvidíme u dalšího článku o domácích „malých hrozbách“.
