Možná jste to letos taky slyšeli: zalévejte zahradu i v zimě, hlavně keře — prý budou zdravější. Jenže, pravda je trochu složitější. Nedávno u nás v chatu zahradníků někdo vyprávěl, jak kvůli jedné „dobré radě“ přišel o všechen angrešt. A nebyl sám. Proč právě angrešt zimní zálivku nemusí přežít a jak s ním zacházet jinak? Přečtěte si, co se děje pod povrchem — a že to není zdaleka tak jednoduché, jak říkají v hobby marketu.
Proč zalévat v zimě? A proč právě ne angrešt?
Ve většině článků najdete jednoduchou myšlenku: když není sníh a venku je sucho, mohou keře vyschnout. Platí to pro stálezelené rostliny (třeba rododendrony) nebo mladé stromky, co zapustily kořen teprve v říjnu. Ale angrešt? Ten je jiný. Zvládne mráz, vítr, i nepravidelnou českou zimu. Má hlubší kořeny a do doby rozkvětu v březnu spí — nepotřebuje téměř nic. Zaléváním v lednu mu spíš zaděláte na problém.
Co se stane, když zalijete angrešt v lednu nebo únoru
- Zamrzlá voda v kořenech: Jakmile teploty klesnou pod nulu, voda zůstane v okolí kořenů a promění se v ledovou blokádu. Kořeny nemají šanci dýchat.
- Podpora houbových chorob: Přemíra vlhka a chlad — to je ráj pro plíseň americkou padlí. Tu mi kolega z Hradce řešil loni až do července.
- Poškození pupenů: Angrešt většinou rozkvétá hodně brzy. Když vyburcujete keř vodou a přijde mrazík, citlivé pupeny často odumřou. Výsledkem je holý keř bez jediné bobule.
V podstatě „starost“ zbytečně přeháníme. Angrešt má rád přirozený rytmus — sucho v zimě, probuzení až s jarem. No a najít v únoru žíznivý keř, tomu já vážně nevěřím (ale možná máte jiné zkušenosti…)
Kdy (ne)zalévat? Udělejte si jasno jednou provždy
Takže jak to mám s angreštem já? V létě po sklizni — pořádnou dávku vody, hlavně v parných týdnech. Pak spíš nehnojím, chci, aby si keř zvykl na suché období. Na podzim přidám trochu kompostu. A přes zimu? Maximálně zametu sníh pod keř, když už něco. Zalévání v prosinci? To bych si musel málo pamatovat loňský výpadek úrody…
Pokud bydlíte někde v Polabí nebo na suchém svahu v jižních Čechách, můžete se bát dlouhé zimní sucha. Ale — povrchová zálivka v mrazu stejně nic nezmění. Lepší je mulč nebo starý listí. Zálivka patří až do časného jara, když už půda rozmrzla a čekáte na první pupeny.
Opravdové rady z českých zahrad
Můj soused tvrdí, že čím více člověk experimentuje, tím častěji sklízí jen naučené chyby. U angreštu se to ukazuje jasně. V našem zahrádkářském chatu většina lidí zalévá v zimě pouze jehličnany a nové výsadby, angrešt nechává spát. Když do toho někdo sype vodu v lednu, většinou sklízí hnilobu kořenů a oškubaný keř v červnu. Jasně, existují výjimky, ale ve většině českých zahrad platí jednoduché pravidlo — méně je někdy více. I tím sněhem.
vlastně je to jednoduché. Nedělejte z angreštu tropickou fuchsii. Dejte mu klid a přirozený cyklus. Zalévejte, až to fakt dává smysl, ne podle facebookové rady z Austrálie.
Co dělat, když už je pozdě?
Pokud už jste angrešt zalili a přišel mráz — nic moc s tím neuděláte. Jen počkat, až půda rozmrzne, dát keři slunce, klid a pokud uvidíte náznak plísně, použijte postřik sírou. Nejlepší prevence do budoucna je vždy příroda a selský rozum. A když fakt váháte, zeptejte se starších sousedů — většinou mají jasno i bez internetu.
Máte s tím své zkušenosti? Nebo se váš angrešt loni tvářil, že přežije i zimní potopu? Pište do komentářů, ráda se něco nového naučím. No a pokud máte v plánu v zimě zalévat, ještě se jednou zamyslete — třeba se vám vyplatí dát angreštu chvíli klidu.
