Máte pocit, že vaše zahrada by mohla být rajským koutem – jenže sotva se objeví první pupeny, už tam lozí mšice nebo slimáci. Málo kdo vám ale řekne, že si škůdce často zveme sami, a to úplně banální chybou při hnojení. Nedávno o tom psali v našem místním chatu zahrádkářů – někteří z nás bojovali s invazí škůdců měsíce tři a pořád netušili proč.
Možná si říkáte: „Co na tom může být složité? Nasypu trochu hnojiva, zaliju a je to.“ No, ono to tak jednoduché často není. A právě tady začíná ten problém, kterému se dnes podíváme na zoubek.
Proč škůdce přitahuje nesprávné hnojení
Zní to až absurdně – hnojíte s dobrým úmyslem, ale místo bohaté úrody přichází armáda škůdců. V čem je háček? Začněme od základů: přehnojené nebo nevhodně pohnojené rostliny bývají slabší vůči útokům škůdců. A hlavně – některá hnojiva doslova „provoní“ zahradu tak, že se stane magnetem pro nezvané hosty.
Typická chyba podle místních kolegů – aplikace dusíkatých hnojiv na jaře v dávkách stylu „čím víc, tím líp“. Rostliny sice rychle vyženou do zeleně, jenže jejich pletiva bývají měkčí a pro mšice i svilušky doslova lákavá hostina. Když k tomu přidáte ještě kousek slepičího hnoje nebo čerstvé trávy těsně pod listy… škůdci už jen čekají za plotem a mažou dovnitř.
Jak se pozná, že jste pohnojili moc nebo špatně
- Listy mají skvrny, jsou přerostlé a světlé
- Rostliny sázejí na „objem“, ale málo kvetou či plodí
- Na půdě se objevuje zelený povlak nebo zápach
- Za pár dní po hnojení už hemží mladými mšicemi
Kolega z práce minulý rok málem přišel o celou úrodu rajčat jen kvůli tomu, že použil dvakrát silnější roztok hnojiva – „aby to rostlo rychleji“. Výsledkem byla sice bujná nať, ale během čtrnácti dnů byla celá zahrádka obsypaná škůdci. Asi jsme se mu smáli až moc, ale to člověk prostě musí zažít sám.
Praktické rady – jak se chybě vyhnout
Co tedy dělat, abyste nepovolali škůdce na vlastní zahradu? Tohle mi poradila moje máma (a její rajčata byste chtěli ochutnat):
- Vždy dodržujte dávkování na obalu hnojiva. Méně je fakt někdy více.
- Střídejte typy hnojiv – nepoužívejte pořád to samé a raději sáhněte občas i po přírodním kompostu.
- Na jaře hnojte opatrně, postupně – a sledujte počasí. Po dešti stačí méně.
- Nikdy nesypte hnojivo přímo na listy nebo ke stonku.
- Pokud je v předpovědi vedro, radši vyčkejte, ať hnojivo nespálí kořeny.
Trochu paradox – čím více chcete „pomoci“, tím častěji škodíte. Nevěřte vždy tomu, co radí reklama v televizi nebo barevné nápisy v zahradnictví u Globusu. Nedávno jsem četl v diskuzi, že čerstvé hnoje v kombinaci s teplem láká nejen škůdce, ale i sousedovy psy. No vyzkoušejte to…
Kdy už je čas „nechat to být“
Někdy mám pocit, že zahrada chce svůj klid. Člověk se snaží přehnaně pečovat, a přitom by stačilo někdy prostě posekat trávu, pohnojit v rozumné míře a pak už jen sledovat, co se děje. Pokud přijde sem tam nějaká mšice nebo larva – není to tragédie, ekosystém si často poradí sám.
Možná se mnou nesouhlasíte, ale přehnojená zahrada ztrácí rovnováhu. A to je přesně to, co škůdce láká nejvíc. V Česku nás už teplá jara trápí pravidelně – a kdo si chce ušetřit práci, škůdce sem nedoplácí hnojivem.
Na závěr…
Nevím, jestli tento návod zabere úplně všem. Ale až příště vytáhnete pytlík hnojiva – vzpomeňte si, že mírnost je základ. Možná objevíte krásu zahrady, která funguje i s trochu méně „péče“. Sdílejte svoje zkušenosti v komentářích, nebo pošlete fotky před a po – v našem chatu je vždy o čem mluvit. No, vy víte…
