Myslíte si, že čím častěji zaléváte a hnojíte, tím budou vaše rajčata nebo muškáty šťavnatější? Nedávno jsem slyšel v našem zahrádkářském kroužku historku: „Sousedi hnojením dost přehánějí — a pak se diví, že jim to všechno žloutne…” Překvapivě, dělá to u nás na sídlišti skoro každý druhý. proč je přílišná péče často mínusem, povím níž.
Proč zrovna Češi hnojí až moc?
Mám teorii — možná ne úplně správnou — že se to táhne ještě od našich babiček. Každý rok slyším na trhu: „Jednou týdně pořádnou dávku a porostou jak divé!” Ale to je návod na průšvih. Pravda je taková, že většina běžných hnojiv je určena spíš na jednorázové až dvakrát měsíčně použití, ne na týdenní maraton. nedávno mi jeden kolega posílal fotku papriky, které začaly uhnívat listy. Hádáte správně — přehnané hnojení a sucho v květináči.
Co se opravdu děje, když hnojíte příliš často
Hlavní problém není ani tak samotný růst — spoustu „šťávy” rostlina nestihne využít. Ale přebytek dusíku spálí kořeny, listy žloutnou, plody mají divnou pachuť, a to nemluvím o tom, že v půdě zůstanou zbytky chemie, které si pak sníte společně s úrodou.
- Listy se kadeří nebo žloutnou — často první známka přehnojení.
- Půda se lepí a má bělavý povlak.
- Plody jsou vodnaté, tvrdé, nebo mají zvláštní skvrny.
- Rostlina vypadá „přepumpovaně” a slabě odolává chorobám.
Můj soused Petr například hnojil rajčata každý týden, protože měl pocit, že bez toho neporostou. Výsledkem byly velké, ale bezchutné plody a celkem rychle chytly plíseň.
Jak často hnojit — reálné rady, které dávají smysl
Poslední dobou experimentuju — jednou jsem zkusil hnojit okurky každý osmý den, někdy jsem počkal skoro tři týdny. Rozdíl? Menší, než jsem čekal. Nejde o to, nasypat co nejvíc. Důležitější je:
- Přečtěte si pečlivě návod na obalu — nečekal jsem, kolikrát už jsem něco použil špatně.
- Hnojte až když rostlina skutečně vypadá, že něco potřebuje (bledé listy apod.).
- Nepoužívejte více druhů hnojiva současně — raději méně, zato systematicky.
- Při dešti nebo na přímém slunci hnojivo často “uteče” dřív, než ho rostlina stihne přijmout.
Upřímně, nejlepší výsledky mám s kompostem a obyčejnou dešťovkou. chemie jen občas, když rostlina opravdu neprosperuje. Možná mám jen šťastnou ruku, nevím.
Má smysl přestat s pravidelným hnojením úplně?
Tady záleží na druhu půdy, co pěstujete a kde. Pokud máte záhony v Podkrkonoší s těžkou jílovitou půdou, bude to jiné, než někde u Brna na písčité. když doma řešíme s tchýní hnojení orchidejí, vždycky se neshodneme. každému funguje něco trochu jiného.
Ne, nechci říct, že hnojiva jsou zlo. ale spíš — méně je někdy víc. Držte se střídmosti, pozorujte rostliny, zapojte selský rozum i rady od sousedů (i když nejsou vždy pravdivé…).
Závěrem: Hnojení s rozumem
Takže když příště půjdete po Globusu, místo další krabice zázračného hnojiva radši mrkněte, jestli vaše rostliny opravdu trpí. Někdy to, že jim “pomůžete” navíc, může spíš uškodit. v našem chatu si teď dáváme za cíl: méně zalévat, méně hnojit, víc pozorovat. Uvidíme, co to letos přinese. Máte s tím zkušenosti nebo vlastní faily? Napište, jak často hnojíte vy — možná mě přesvědčíte, že se i já mýlím…
