Možná vám taky na podzim při pohledu na záhony automaticky ruka sahá po pytli hnojiva. Všude se píše, že správný zahrádkář přece přihnojuje už teď, ještě než přijde sníh. Ale pozor — není to tak jednoznačné, jak vám tvrdí články z e-shopů se zahradnickou chemií. Nedávno jsme o tom debatovali v našem městském zahrádkářském chatu, a názory byly – jak už to bývá – dost různorodé.
Proč tolik lidí na podzim hnojí?
Napadlo vás někdy, proč se vlastně podzimní hnojení tak propaguje? Můj soused Karel tvrdí, že „to dělala už jeho babička“, a že bez draslíku (nebo Popelky, jak říká hnojivu NPK) prostě brambory příští rok nevyrostou. sedmdesátá léta zřejmě navždy ovlivnila přístup ke všemu na zahradě. Pravda ale je, že moderní zemina a klimatické změny dělají svoje – a co platilo kdysi, dneska už nemusí.
Přehnojená půda totiž často ztrácí rovnováhu. Příliš mnoho živin může zablokovat příjem těch důležitých, jako je fosfor nebo vápník. Výsledek? Keříky mají sice bujné listy, ale plody žádné nebo jsou nevýrazné. Zní povědomě? Mně bohužel ano — loni v Říjnu jsem si myslel, že svým rajčatům dávám to nejlepší, ale sklizeň byla dost bídná… Možná jsem nebyl jediný.
Jak zjistit, zda vůbec máte hnojit?
Tohle je bod, na kterém se většina zahrádkářů hádá. Někdo říká: „Hnojím preventivně každý rok!“ Ale podle zkušenějších se bez půdního rozboru vlastně plácáte naslepo. Většina českých zahrad (alespoň v okolí Berouna) je spíš překrmená než podvyživená – hlavně tam, kde se používá kompost.
- Objevují se na záhonech žluté skvrny, špatně raší hrášek nebo je chuť brambor mdlá? To může být první signál, že přeháníte.
- Pokud máte živnou půdu a pěstujete nenáročnou zeleninu, podzimní hnojení často nemá smysl.
- Pokud na jaře pravidelně mícháte trochu kravince z farmy v Přívozu nebo domácí kompost, bohatě to stačí.
Co, kdy a vůbec?
Pokud přece jen zvažujete, že přihnojíte, zeptejte se sami sebe: Co vlastně vaše půda a rostliny aktuálně potřebují? Není jedno univerzální řešení – a chemie fakt není pokaždé nejlepší volba. Samozřejmě, průmyslová hnojiva jsou rychlá. Ale mikroorganismy ve vaší zemině vám poděkují, když místo toho zaryjete zelené hnojení (třeba hořčici nebo svazenku). známý z Plzně sklízí hrášek, život na záhonu má i v zimě a nevím, zda vůbec nějaké pytlíky hnojiva domů nosí.
Doporučuje se přidávat organický materiál klidně až do prvních mrazů. Ale pokud jste už na podzim přehnojili, na jaře raději zpomalte — půda to sama řekne rostoucími kopřivami místo mrkve. Upřímně, sůl na polích už není to, co bylo za dob našich babiček…
Tipy pro české zahrádkáře, co nechtějí ztratit úrodu
- Vyzkoušejte test půdy — v každém lepším zahradnictví vám poradí, kam vzorek poslat.
- Pokud používáte hnůj, nechte ho uzrát alespoň půl roku — čerstvý spíše škodí.
- Dejte přednost zelenému hnojení (hořčice, svazenka, vikev) před chemií – je to levnější i zdravější.
- Nejlepší péči půdě dáte na jaře, když vidíte, co vlastně chybí.
Mimochodem, minulý týden maminka v Roudnici říkala, že sousedé letos začali s hořčicí dřív a záhony mají i teď krásně zelené. Jestli se rozhodnete hnojit, do ničeho se nenuťte. Zahrada je radost — ne závod, kdo koupí víc granulí nebo minerálních směsí.
Tak jak na to? Nehnojte podle návodu na pytlíku, ale podle zdravého rozumu
Možná to zní jako fráze, ale je to tak. Pokud vám něco na jaře nepovyroste, je pořád čas to změnit — ale když to přeženete na podzim, chátra bude na celou sezonu. Vlastně… kor, když klimatůra poslední roky divně blbne.
Váš styl péče o zahradu klidně napište do komentářů. Každý kraj je jiný, každý má to svoje. A třeba si tu předáme pár chytrých tipů, co skutečně fungují — i když možná jen v Nymburce, kdo ví…
