Varování předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, varovala před jednostranným rozdělením suverénního evropského státu. Toto prohlášení přišlo v době, kdy Evropa usiluje o upevnění svého vlivu nad americkými snahami ukončit válku na Ukrajině. Ve středu vystoupila před evropskými zákonodárci ve Štrasburku, kde konstatovala, že Rusko neukazuje známky opravdové ochoty ukončit konflikt a pokračuje ve své strategii, jež je od dob konference v Yaltě nezměněná. Tato schůzka z roku 1945 je často kritizována jako nesprávně interpretovaná a je spojována s obnovením a udržením postavení vítězů ve druhé světové válce.
Varování před změnou hranic a zachovávaní míru
Von der Leyen zdůraznila, že nemůže dojít k jednostrannému rozdělení evropských hranic a že změny hranic násilím nejsou přijatelné. Jinak hrozí, že se otevřou dveře dalším konfliktům v budoucnosti. Vyjádřila přesvědčení, že současná situace vyžaduje jasné držení postoje a odolnost. Přivítala snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa nalézt mírové řešení, které však označila za výchozí bod. Přitom ale poukázala na mnoho obav Evropy ohledně detailů zatím neupravené 28bodové ruské a ukrajinské dohody, přičemž některá ruská požadavky již byla stažena. Ukrajina také poznamenala, že prezident Biden ustoupil od původního termínu jednání, které mělo být uzavřeno před Díkůvzdáním, a zůstává několik klíčových bodů bez pokroku.
Stav konfliktu a evropská reakce
Upozornila, že situace je nestabilní a nebezpečná, avšak zároveň vidí určitou šanci na dosažení skutečného pokroku, pokud Rusko prokáže pravou vůli ukončit konflikt. Zdůraznila, že je nezbytné zvýšit tlak na Rusko. Evropská rada v té době svolala urgentní videokonferenci, na které ministři zahraničí diskutovali o aktuální situaci.
Bezpečnostní závazky a posilování Ukrajiny
Von der Leyen mimo jiné zdůraznila, že by neměly existovat žádné překážky pro rozšiřování ukrajinských ozbrojených sil, protože jakékoliv omezení by mohlo ohrozit její bezpečnost do budoucna. Ukrajina rovněž potřebuje „pevné, důvěryhodné a dlouhodobé bezpečnostní záruky“. Poukázala rovněž na odhalené nahrávky, podle kterých americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff minulý měsíc naznačil, že dosažení míru v Ukrajina bude vyžadovat ruské ovládnutí Donbasu a možná i výměnu území. Původní plán s 28 body mimo jiné požadoval, aby Ukrajina postoupila celé Doněcké oblast Rusku, včetně oblastí, které spravuje. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že není čas na rychlé dohody o míru na Ukrajině.
Potenciální financování a mezinárodní opatření
Von der Leyen oznámila, že Evropská komise předloží návrh zákona na využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Evropská rada však minulý měsíc tento návrh neschválila kvůli právním pochybnostem, zejména od Belgie, která má v zabezpečení ruského majetku přes 183 miliard eur, tvořících většinu ruského státního bohatství v EU. Návrh amerického prezidenta Trampa počítá s tím, že Spojené státy získají 50 % zisků z ruských aktiv určených na rekonstrukci Ukrajiny, odhadovaných na 100 miliard dolarů, a rovněž požadují od Evropy investice ve výši 100 miliard dolarů do fondu na obnovu země.
Ochrana ukrajinských dětí a otázky spravedlnosti
Další prioritu představuje návrat ukrajinských dětí, které byly nuceně deportovány do Ruska. Podle ukrajinské vlády bylo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 ilegálně odcizeno nebo násilně přemístěno téměř 20 000 dětí. Organizace Bring Kids Back oznámila, že doposud se podařilo vrátit 1 835 dětí. Ruský prezident Vladimir Putin je za tyto únosy žádaný za válečné zločiny Mezinárodním trestním soudem. Původní plán s 28 body navrhoval úplné amnestie za všechny strany v konfliktu.
