Představte si rajče, které opravdu chutná jako rajče z babiččiny zahrádky. Možná už jste někdy přinesli domů perfektně lesklé plody z marketu — jenže chuť? Prázdno. Téměř naslepo jsme posledních pár let sáhli po importovaných semenech z Holandska nebo Itálie. Teď se ale karta obrací.
Proč (znovu)objevujeme staré české odrůdy
Možná jste to v poslední době zaznamenali taky — ve fórech, na farmářských trzích i mezi sousedy ve východních Čechách: lidé přestávají sázet moderní dovozová semena a vrací se k tradičním českým odrůdám. A není to náhoda. Nedávno mi kolega z Jihlavy při pivu řekl: „Ty starý fazole, co měla babička, mi letos daly dvojnásobek úrody. A vůbec neřeším mšice.“
- Chutnější plody. Stejně jako na vesnickém trhu v Třebíči — místní rajčata pokaždé převálcují ty z výsevu F1 hybridů.
- Lepší odolnost k nemocím. Na Valašsku je to skoro pravidlo. Tamní hrách a fazole přežívají lépe mrazíky i sušší období.
- Udržitelnost a cena. Když porovnáte balení českých osiv a dovozových sáčků v Globusu, vidíte to na první dobrou — rozdíl i více než dvakrát.
Jak staré odrůdy opravdu mění zahradničení
Není to jen o nějaké retro vlně. Měsíce zpátky jsme doma sadili „Staročeské hrušky“. Polovina semen vyklíčila rychleji než importované dýně. A když zapršelo naposledy po vedru, vydržely o dost víc než novoty z reklamy. tady si nejsem jist, jestli zaúřadovalo počasí, nebo ten starý genetický základ — každopádně rostlinám se dařilo báječně.
- Semena si snadno uchováte pro příští rok — u importu to často nejde, jsou sterilní.
- Mnohé staré odrůdy vám odpustí i lehkou chybu v zálivce — v panelákovém městě dost praktické.
Mimochodem, v našem chatovém okruhu na Plzeňsku už několik sousedů vyměňuje semena mezi sebou. Bez krabiček, etikety — prostě z ruky do ruky. A úroda lepší než loni.
Kde české odrůdy najít (a proč je někdy těžké je koupit)
Zní to jako paradox: poptávka na jedné straně roste, nabídka ale v běžném hobby marketu pořád slabá. Často je najdete hlavně na specializovaných trzích (Brněnské dny osiv), u menších místních producentů (zkuste třeba SEMO, Moravoseed…) nebo přes komunitní semenné banky — na podzim v Praze se tomu věnovalo celé malé náměstí. Bacha ale — „retro“ odrůdy jsou mnohdy vyprodané ještě před jarní sezonou. Taky už jsem jednou přišel pozdě…
Co na to říkají zahradníci i malí farmáři?
Při poslední cestě na venkov jsem se bavil s paní Voráčkovou, která zná v okolí snad každou jabloň. její tip? „Stará ‚Malinová‘ jablka rostou bez postřiků a chuť? To u supermarketu nezažiju.“ Můj soused Petr nedá dopustit na původní odrůdu hrášku, říká, že nemoc neviděl přes čtyři roky a děti ho mlsají i syrový.
Jak na to: přehledně a stručně
- Hledejte lokální semena na trzích, ve specializovaných obchodech nebo v komunitních skupinách (na Facebooku je jich teď snad sto).
- Ptejte se po konkrétní starší odrůdě — třeba „Raná žlutá“, „Malinové jablko“, „Červená fazole“.
- Nebojte se vyměňovat — často lidé mají přebytky.
- Zapisujte si, která odrůda co snesla — chvilka práce na podzim vám ušetří nervy příští rok.
Jasně, ne vždy to vyjde — někdy semínka nevyklíčí nebo přijde sucho. Ale v průměru? Česká klasika válcuje drahé dovozové sáčky i teď v roce 2024.
Váš názor?
Máte tip na osvědčené staré odrůdy z vašeho regionu? Nebo zkušenost s domácím osivem, která vás příjemně překvapila? Podělte se v komentářích — nebo aspoň navrhněte, co byste chtěli vypěstovat příští rok. Velkou revoluci možná nezažijeme, ale menší radosti z čerstvého hrášku nebo fazolí — to je prostě k nezaplacení…
