Obrana demokracie a její posilování
Otázka, jakým způsobem lze bránit demokratické systémy před těmi, kteří usilují o jejich zničení, je stále aktuální. Často se mluví o strategiích, jak zabránit vzestupu anti‑liberálních, nacionalistických populistů k moci. Přesto je stejně důležité posilovat samotnou demokracii tak, aby odolala obdobím, kdy mají populisté moc. Denní používání těžkého materiálu, jako je například Donald Trump, ukazuje, že je třeba aktivně upevňovat institucionální základy systému.
Počáteční přístupy a jejich problémy
V Německu se používá koncept zvaný wehrhafte Demokratie, často překládaný jako „vojenská demokracie“. V praxi však označuje demokracii, která je schopná sama se bránit. Pod tímto heslem se někteří v zemi snaží zakázat stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je nyní jednou z nejvýznamnějších politických sil. Takové kroky však jsou nežádoucí, protože by mohly ještě více posílit přesvědčení jejích příznivců, že demokratický stát je jakási liberální elita spiknutí. To by mohlo AfD dodat mýtus mučedníka. Podobně francouzský pokus o spojení „republicánského oblouku“, který má blokovat například Marine Le Penovou, selhává, protože většina stran není schopna se dohodnout na zásadních reformách a Národní fronta tak může i nadále kritizovat ze stínů.
Příklad Nizozemska a jeho poučení
Naopak, Nizozemsko představuje příklad, kdy byl populista Geert Wilders zařazen do koaliční vlády. Nakonec však jeho strana neuspěla, s koaličním partnerem přerušila spolupráci a prohrála následující volby, byť jen těsně, s liberální stranou vedenou mladým a energickým Robem Jettenem.
Potřeba posilovat obranu demokracie
Pokud se však někdo rozhodne do vládního uspořádání populisty vpustit, je prvořadé nejdříve posílit obranu samotného demokratického systému. Pokud se tak neučiní, mohou populisté demokracii zneužít k jejímu rozvrácení — jak to již udělal Viktor Orbán v Maďarsku nebo Donald Trump v USA. Tento proces, kdy demokracie přechází do stavu nazývaného electoral authoritarian system, je často zvládnut pouze ztrátou skutečné svobody volby, přestože se konají volby, ty však nejsou transparentní či spravedlivé.
Kroky k ochraně demokracie před populisty
Poměrně reprezentativní systémy
V systému typu většinového dvoustranického uspořádání, jaký mají například Spojené státy nebo Velká Británie, může hrozit, že populisté využijí slabosti a dostanou se k moci. V takových případech je vhodnější zavedení proporčního zastoupení, což omezuje možnost populistů ovládnout vládu bez spolupráce s dalšími stranami, jak tomu je v Nizozemsku nebo v kontinentální Evropě.
Správa voleb a nezávislý soudnictví
Správa voleb hraje klíčovou roli. V USA je současný systém, s různými pravidly v jednotlivých státech, lákadlem pro manipulační taktiky, například gerrymandering nebo potlačování voličských práv. Interní autonomii nezávislých soudů je třeba chránit před pokusy jejich kontrole, což se v Polsku i ve Velké Británii ukazuje jako důležitý faktor.
Veřejnoprávní média a jejich role
Prezentační sféra médií, jejichž úkolem je poskytovat objektivní informace, je v současnosti zasažena fragmentací a polarizací, zvlášť v prostředí digitálního věku. Pokud existuje důvěryhodný veřejnoprávní vysílatel, je třeba mu zachovat autonomii, rozšířit jeho rozpočet a zvýšit jeho aktivitu na sociálních médiích. Příkladem je Velká Británie, která však tento úkol ne vždy zvládá, například snížením pozice BBC, což je přinejmenším kontraproduktivní.
Vlastnictví médií
Kontrola médií prostřednictvím vlastnictví je moderní nástroj autoritářství. V Turecku nebo Maďarsku vládní oligarchové vlastní klíčová média, což omezuje pluralitu názorů. Některé případy, například vlastnictví britských novin anglickým magnátem Rupertem Murdochem, jsou kontroverzní, zatímco jiné, jako působení TVN v Polsku, naopak přispívají k obraně demokracie.
Nezávislost soudnictví a neutralita úředníků
Silnou autoritu má nezávislé soudnictví, které musí být chráněno před politickým vměšováním. Příkladem je situace v Polsku, kde vládní koalice zpochybňuje hodnověrnost soudců předchozího populistického režimu. Velká Británie si stále pevně zachovává svou pověst nestranného nejvyššího soudu, ovšem příklady v USA ukazují na hrozbu politického zasahování do justice.
Neutralita státní správy
Projekt Project 2025 od Heritage Foundation, který executivní složka americké vlády začala realizovat, navrhuje podřídit administrativní sektor výkonné moci, což může ohrozit nezávislost státní správy. To se již děje v americké justici, kde jsou odvoláni nebo odcházejí desítky úředníků, navazujíc na politicky motivované zatýkání kritických osob.
Politička monarchie
Měli byste se pousmát? Přednášející Tom Ginsburg na podcastu The Good Fight označil jako možný nástroj ochrany demokracie i konstituční monarchii. I když populisté často hlásají, že mluví jménem národa, mít na čele panovníka, který je nezastupitelným, nestranným reprezentantem, zajišťuje jistou stabilitu. Přestože Amerika by neměla obnovovat monarchii, země jako Velká Británie, Švédsko či Nizozemsko ji mají zachovat a mají je považovat za pevné základy demokracie.
Existuje řada dalších oblastí, například bezpečnostní služby, armáda nebo univerzity, a také složité vztahy velkých peněz a politiky. Specificita řešení v každé zemi je odlišná, ale klíčem je mít pevné a obtížně měnitelné ústavní základy, které člověk musí aktivně chránit a udržovat. Příkladem jsou i snahy v České republice, kde lidé bojují za zachování nezávislosti veřejnoprávních médií v ulicích, pokud bude třeba.
Proč je obrana systému tak důležitá
Jasně je patrné, že jakmile přijde o jakékoli z těchto klíčových kontrol a rovnováh, jejich obnovení je velmi složité. Zkáza demokracie je jednodušší než její budování. V příkladu Polska a USA lze vidět, že poškození těchto institucí je často nevratné. Proto je prevence ve zdravé demokracii vždy lepší než následná léčba.
