Tuhle otázku slyším na vesnici každé jaro — a není se čemu divit, pH půdy je alfou i omegou sklizně. Možná jste si taky někdy říkali, jestli vůbec má cenu se tím zaobírat, když rajčata v Bille stejně vždycky vypadají líp… Ale české zahrádky mají svoje kouzlo — a taky spoustu překvapení. V Kladně můj soused pěstuje růže, co vypadají jak z katalogu, ale brambory mu napůl shnijou ještě v zemi. Nedávno jsme to řešili u něj za plotem — a jeden tip mě dost zaskočil.
Proč pH půdy vůbec řešit?
Třeba měsíc zpátky jsem četl, že většina českých zahrad má pH „nějak akorát“. Jenže ono to „akorát“ je dost ošemetné. Správné pH totiž znamená, že rostliny můžou využít všechny živiny, co jim dáváte — a ne je prostě jen spláchnout dalším deštěm. Říká to i moje máma — „ono to hnojivo, synku, není zadarmo“. Vápno, rašelina, kompost — to všechno je zbytečné, pokud pH nesedí. No, vy to asi víte…
Existuje rychlý trik? Ano — a funguje na 80 % situací
Když se v našem chatu „Zahrádkáři Kladno“ někdo zeptá, jak zjistit pH půdy bez chemie, spustí se lavina rad. Ale osvědčený, rychlý a docela spolehlivý způsob, který používáme každé jaro? Kopřivový test (nebo listový test — někdo říká podle plevele). Vypadá to jako blbost, ale už děda tvrdil: „Kde roste kopřiva, tam je půda spíš kyselá…“. Funguje to zhruba tak:
- Kopřiva, pryskyřník, jahoda = kyselejší půda
- Pampeliška, jetel, jitrocel = spíš neutrální/alkalická
- Lichořeřišnice — to už je buď speciální místo, nebo jsem něco pokazil
Neříkám, že je to přesné na desetiny, ale orientačně poznáte skoro na první pohled. Vlastně lepší grep než žádný test, že jo?
Malý DIY test se sodou a octem
Na tenhle trik mě navedl kolega z práce. Říkal, že to dělali na škole ve Slaném, když zapomněli pH papírky. Je to až podezřele jednoduché:
- Vezměte dvě malé hrsti půdy z různých míst zahrady.
- Do první přidejte pár kapek octa.
- Do druhé trochu sody (půl lžičky) a trochu vody.
- Je-li pěna po octu — půda je zásaditá. Je-li pěna po sodě — je kyselá.
- Nic? Pravděpodobně neutrální.
Samozřejmě, není to Nobelovka. Ale na rychlý přehled to úplně stačí. Minulý týden jsem to zkusil u sebe za chatou — a docela mě překvapilo, že záhony vlevo i vpravo byly úplně jiné. Možná mi prostě foukal vítr špatným směrem… nebo holt rozhoduje i to, co tam vylil soused.
Když potřebujete přesnost
Pokud pěstujete borůvky, rododendrony nebo jste prostě perfekcionista — raději sáhněte po testovacím kitu ze zahradnictví (třeba Hornbach, Obi nebo Semo, ceny začínají kolem 80 Kč). Ale ruku na srdce, většina z nás tím stejně začne mávat až když něco fakt neroste.
Jak s pH dál naložit
- Kyselou půdu neutralizujte vápnem, popelem podle potřeby.
- Zásaditou můžete zkusit „okyselit“ rašelinou nebo síranem amonným.
- Nic moc nepřehánějte — všechno chce svůj čas.
Ale hlavně — není to všechno jen o číslech. Klima, sousedův pes, kompost z Albertu… v našem světě se může stát všechno.
Vlastní zkušenost a malý lifehack na konec
Věřte nebo ne, za poslední dva roky jsem zjistil, že nejlepším indikátorem stavu půdy je prostě všímavost. Sledujte, co na zahradě odolává suchu, komu se nedaří, kde rostou hřiby (ano, i to napoví). No a když si i po všech těch testech nejste jistí — zeptejte se starousedlíků. Vždycky někdo má „tajný recept“. Ale to už je jiná kapitola…
Vlastní půda je trochu loterie, ale těch pět minut na rychlý test se vám fakt vyplatí. Máte lepší tip? Nebo vám test vyšel úplně jinak než podle tabulky? napište do komentářů — sdílená zkušenost je tu k nezaplacení.
