Všimli jste si, jak s podzimem přichází nevyhnutelný koberec z listí? Většina ho prostě shrabe do pytlů a odveze na skládku — a přitom přímo pod nohama leží přírodní hnojivo, které se prodává za docela velké peníze. Možná vám to bude znít zvláštně, ale z běžného listí můžete udělat poklad, který vaši zahradu doslova promění. A ve finále—kdo by se netěšil na méně práce s kompostem na jaře, že?
Ne každej list je stejný: jak poznat ten „zlatý“
Nedávno jsme v našem zahrádkářském chatu řešili, jak vlastně využít různé druhy listí. Není to jedno. Listy z dubu prý potřebují víc času na rozklad, bříza nebo javor je rychlejší—tato jednoduchá věc změní výsledek. V našem kraji třeba na podzim převládá lípa a habr. Ty jsou super do kompostu, rozkládají se rychle a neobsahují látky, které by půdě škodily.
Staré triky: K čemu je listí fakt dobré?
- mulčování záhonů — Na to přísahá moje sousedka. Prostě rozprostře tenkou vrstvu listí na jahodník a další plochy, kde nechce plevel. Ochrání to půdu před mrazem, zadrží vláhu i přes suchou zimu.
- domácí listovka — Zkuste si někdy nadrtit listí sekáčkem (někdy stačí projet sekačkou přes hromadu) a nechat přes zimu v kompostu. Za rok budete mít téměř „černé zlato” — jemnou, výživnou, voňavou hmotu, pro kterou se jezdí až do Prahy na farmářské trhy.
- zimní úkryt pro ježky — Ano, není to vtip. V listopadu často vidím ježka u kompostu. Hromada listí chrání drobné živočichy a tím pomáhá udržet v zahradě život.
mimochodem, některé městské parky už listí nesvážejí, ale nechávájí ho kolem stromů. Lepší pro půdu, nižší náklady, víc žížal. Takže kdo ví: možná bude za pár let i vaše ulice vypadat trochu „divočeji”, ale zdravěji.
Jak na to: jednoduchý manuál
- Nechte listí proschnout — Mokrý koberec hnije a smrdí, suché listí je základ.
- Drcení — Pokud máte větší zahradu, použijte sekačku s košem. Malá hromada? Stačí rozdrtit rukama, nebo použít starý kbelík.
- Výběr místa — Ideálně pod keře, stromy nebo přímo na záhon.
- Založte malou hromadu — Dejte spodní vrstvu větviček (aby proudil vzduch), pak drcené listí. Přes zimu čas od času provzdušněte vidlemi.
- Přidat dusík — Pokud chcete rychlejší kompost, přimíchejte trochu posekané trávy nebo kuchyňský odpad bez masa.
Fakt, který vás překvapí
Věděli jste, že v listovce (tedy v rozloženém listí) je až 8x víc humusu než v běžné půdě? A že některé české ekologické farmy dávají rozemleté listí přímo do skleníků místo drahých substrátů? Můj kolega ve Zlíně tvrdí, že od té doby sklízí rajčata o dva týdny dřív než sousedi. Možná se mu to jenom povedlo… ale proč to nezkusit.
Co určitě (ne)dávat
Určitě se vyhněte listí z ořechu, vrby nebo anglického dubu – uvolňují do půdy látky, které brzídí růst (alelopatie — jo, zkoušel jsem být chytřejší než příroda, nevyšlo to). Taky nekompostujte listí, kde jsou známky plísně nebo houbových chorob, zbytečně byste si zamnožili problémy.
Většina ostatních listů je pro půdu zkrátka plus — i když některé potřebují delší rozklad, výsledek stojí za to.
Na závěr, trochu subjektivně…
Není potřeba hnát se za dokonalostí jako v katalogu — občas je ta troška chaosu v zahradě spíš k užitku. Na minulý podzim jsem schválně nechal půlku listí pod rybízem a letos je pod keři vlhko, žádné praskliny a spousta dešťovek. Neříkám, že to funguje všude — ale minimálně za zkoušku to stojí.
Tak co, vyzkoušíte letos taky proměnit listí na domácí poklad? Dejte vědět do komentářů, co se osvědčilo u vás — každý kraj má svoje fígle a zkušenosti…
