Překvapivě, mnoho ovocných stromů “padá” v zimě ne kvůli teplotě, ale spíš kvůli jedné či dvěma přehlédnutým chybám. Stačí jedno zapomenuté zalití — a na jaře jen suší pahýly. nedávno jsme v chatě s kolegy řešili, proč vloni polovina meruněk prostě zmizela z krajiny. Na vině přitom nejsou jen holomrazy, i když to zní lákavě hledat viníka v počasí… Tak jak tedy letos na to, aby jaro nebylo ve znamení náhradních výsadeb?
Kdy začít se zimní přípravou stromů
Zapomeňte na plánování “někdy na podzim”. Nejlepší čas je, když už opadává listí, půda je vlhká, ale ještě není zmrzlá. V našem rodinném sadu je to obvykle konec října — Vánoce už jsou fakt pozdě. Soused si kdysi říkal, že to stihne před prvními mrazy, a skončil u zalévání stromků v lednu motykou v ruce a slzami v očích. Nedělejte to jako on — plánujte dřív.
5 kroků, které skutečně fungují
- Hluboká zálivka — Zdá se zvláštní, ale strom potřebuje před zimou hodně vody. Suchá půda je smrtelná past. Zalévejte, dokud není půda prošpikovaná vlhkostí do hloubky — typicky dvě kýble na strom (fakt!).
- Bílení kmenu — Starý trik, který zmizel s našimi babičkami, má smysl, hlavně u mladých stromů. Bílá barva chrání před jarním sluncem a mrazovými trhlinami. namíchejte hasené vápno s vodou nebo použijte speciální nátěry z hobby marketu. V zimě to prostě funguje líp než reklamní obaly tvrdily.
- Ochrana kořenů mulčem — Posekaná tráva, kompost, listí (ale ne ořešák!) nebo třeba kůra z lesa. vrstvěte aspoň 10 cm kolem kmene, ne přímo na dřevo. Utlumíte kolísání teploty. říká to každý zahradník, v praxi na to polovinu lidí zapomene.
- Mechanická ochrana kmene — Nejvíc škod nadělají zimou hladoví zajíci a jiná zvířena. Použijte pletivo, staré PET lahve nebo i síť (ale bezpečně — ať strom neškrábne). V naší ulici jsou srnky fakt invazní problém…
- Kontrola na choroby — Před zimou prohlédněte kůru, větve, pupeny. odstraňte nemocné části, vymázněte rány stromovým balzámem z české drogerie. Plíseň teď snadno přeskočí na zdravou část. Přes zimu už nic nevyřešíte, tak teď nebo nikdy.
Je v tom fakt rozdíl? Moje zkušenost…
Přiznám upřímně: první zimu jsem taky šidil. Mulčoval jsem narychlo, bílení vynechal (“kdo by se s tím dělal”, že jo) — a na jaře polovina jabloní rozpraskaná, třešeň s houbou v kmeni. Nevím, jestli jsem měl prostě smůlu… od té doby jedu podle tohoto seznamu a výsledky jsou znát. Můj soused tvrdí, že je to “příliš práce”, ale letos mu vyrostly místo broskví klaciky. Vy to vidíte třeba jinak — klidně napište.
Na co si dát u nás fakt pozor
Možná to zní zvláštně, ale v našem kraji (Ústecko) jsou jiná rizika než u Prahy či v Beskydech. Severní svahy = horší vítr, více omrzlin, na Pálavě zase jdou teploty “do mínusu” jen jednou za zimu — čili adaptačně vybírejte i postupy. V brněnském zahrádkářském chatu doporučují někdy i fólie, já jim nevěřím — líp než mulč stejně nefungují. Ale… každý region má své. Náš veterán-ovocnář říká: “když si nejsi jist, chraň ten strom radši víc”.
Rychlé tipy na závěr
- Neuklízejte vše až do čista — trochu listí kolem kmene prospěje
- Neexperimentujte s exotickými stromy — mrazy je často zničí
- Neváhejte vyměnit prasklý ochranný obal za nový, starý snižuje efekt
- Když jste na pochybách, zeptejte se místních — každé město má svůj mikroklima
Vlastně, jak to uděláte, záleží na vás. Ale lepší je zkusit pár jednoduchých úkonů teď, než řešit zničené stromy na jaře. U nás už vím — a občas se stejně něco nepovede… No, vy snad budete šťastnější. Pokud máte vlastní fígle, napište — moc rád rozšířím svoje know-how. v každém případě, na zdravou úrodu v příští sezóně!
