Věděli jste, že i nejodolnější růže můžou v české zimě zažít šok? Na internetu najdete tisíc plánů — a stejně mi každý rok v lednu přijde e-mail od kamaráda z Ostravy: „Zas jsem je zapomněl zakrýt. Má to vůbec cenu?“ Odpověď mě popravdě nikdy úplně neuspokojila, tak jsem nedávno zkusil něco jiného a… letos čekám doslova květinový výbuch. Ale nechci to zakřiknout.
Proč růže v české zimě trpí víc, než se zdá
Možná si říkáte, že růže jsou tvrďáci: „V Anglii je mají venku celý rok a žijou!“ Jenže naše nestálé počasí — jeden týden plus deset, druhý ledová tříšť až na Sázavě — není pro růže nic příjemného. prudké střídání mrazů a oblev, suchý mrazivý vítr, zbytečně dlouho promrzlá půda. Dokonce i růže „mrazuvzdorné“ vám na jaře můžou připadat jako po menší katastrofě. Můj soused tvrdí, že dávno rezignoval, ale loni — když konečně před zimou trochu přikryl kořeny, zažil nejsilnější květen v životě. Takže: jasná odpověď neexistuje, ale kdo připraví růže na zimu správně, má o starost míň (i na jaře radost větší).
Kdy se do přípravy pustit?
- Radši dřív, než když mráz sedne na půdu (listopad — nebo jakmile poletí první vločky)
- Nečekat na třicet pod nulou — zakrývat se dá už při prvních slabých mrazících
- Pokud rostliny ještě kvetou, klidně chvíli počkejte, ale nesmíte úplně zapomenout — v prosinci už to fakt nejde
moje zkušenost? První pokus jsem kdysi odložil na Mikuláše — a na jaře brečel nad černými stonky. Letos jsem to zkusil hned po Dušičkách — a byl klid.
Stříhání: méně je někdy víc
Znáte lidi, co na podzim růže ostříhají „na ježka“ a pak se diví, že to na jaře vypadá jak suchý koště? klíčová rada z našeho zahrádkářského chatu — stříhat opatrně, jen slabé či poškozené výhony. Velký řez nechte až na jaro. Na podzim jde hlavně o úklid, ne o radikální omlazení. Výjimka? Staré růže v zapomenutém koutě, které už stejně téměř nehrají barvami.
Mulč a ochrana — co opravdu funguje
Asi největší bitva v každé české čtvrti: čím růže zakrývat? Někdo říká jen spadaným listím, jiný nedá dopustit na klasickou kupu zeminy ke kořenům (10–20 cm stačí, žádné Himaláje!), další sází na smrkové chvojí. osobně se mi nejlépe osvědčilo kombinovat: trochu kompostu na základ, pak jehličí nebo chvojí navrch. Když předloni přišel extrémní mráz, drželo to teplo slušně.
- Listí — přírodní, ale bacha na plísně
- Kupka hlíny — stará škola, hlavně na nové sazenice
- Chvojí — ideální proti větru, ale může lákat hlodavce (jo, v Hostivaři máme králíky i v lednu…)
Zapomenuté tipy: ochrana před zvěří a sluncem
Někdo to možná nevnímá, ale srnky milují mladé výhonky růží — i v zimě! Pokud bydlíte poblíž lesíka, raději na růže natáhněte síť nebo obalte kmen. Další past je zimní slunce: už se vám stalo, že v únoru prudce zasvítilo a vršky růží oschly? Trochu bílého netkaného textilu (prodávají i v OBI), nebo i stará záclona — a je po starostech.
Nezapomeňte na jaro, ať vám růže opravdu „explodují“
Celou zimu jste se snažili — co dál? Hned jak začne rozmrzat půda, opatrně odhalte kořeny, odstraňte chvojí i mulč. Teď je čas na pořádný řez, startovací dávku kompostu a první zálivku. U nás v chatě to rok co rok vypadá, že za týden žádná růže nebude, ale o měsíc později u zahradní brány zastavují kolemjdoucí „Jak je možné, že vám tak kvetou?“ — no, možná jsem měl štěstí, ale spíš pomohla „poctivá zimní péče“. Vlastně — nikdy si nejsem jistý, kde je pravda. Ale zkusit to můžete taky, ne?
A jestli máte jiný trik, co na růže zaručeně funguje v pražské zimě, napište — docela mě to zajímá. No, a kdo ví? možná tu příští jaro budeme mít malý „růžový festival“.